První nález starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) byl na území ČR zaznamenán V. Jehlíkem v roce 1997, jednalo se o jedinou rostlinu v prostorách labského překladiště v Děčíně. Další nález pochází z horního Pojizeří, kde se vyskytovala již stabilní populace čítající několik desítek jedinců. Vzhledem k tomu, že se jedná o druh, který invaduje v oblasti západní a jižní Evropy, mohla by být zmíněná lokalita jedním z prvních ohnisek šíření druhu území ČR. Tento příspěvek uvádí základní charakteristiku druhu včetně historie šíření v primárním a sekundárním areálu.
Článek je součástí digitální knihovny MZK, dostupný zde.