Preslia 95/4 (2023)

Dne 21. 12. 2023 vyšel časopis Preslia s číslem 95/4. Obsahuje celkem tři články.

Autoři prvního (Večeřa et al.: Decoupled phylogenetic and functional diversity in European grasslands) se věnovali vztahům mezi fylogenetickou a funkční diverzitou evropských travinných společenstev. Analyzovali více jak 80 000 fytocenologických snímků suchých, mezických, vlhkých a alpinských trávníků, v nichž bylo celkem zaznamenáno 4119 druhů krytosemenných rostlin. Ke každému druhu pak pro studii využili data o šesti funkčních vlastnostech. Ukázalo se, že vztahy mezi fylogenetickou a funkční diverzitou jsou v trávnících různorodé v závislosti na typu biotopu, uvažované funkční vlastnosti a geografické oblasti. Korelovaná fylogenetická a funkční diverzita sice převládala, nicméně u mnoha společenstev byla fylogenetická diverzita oddělená. Platí to zejména pro trávníky v oblastech s členitějším reliéfem ve střední a jižní Evropě a také v částech západní Evropy s mírným klimatem. Tuto skutečnost si autoři vysvětlují tím, že rostliny s podobnými vlastnostmi, které dnes travinobylinné porosty tvoří, pochází z původně fylogeneticky diverzifikovaného druhového zásobníku (zachovaného v glaciálních a interglaciálních refugiích), z něhož byly vyfiltrovány prostřednictvím podmínek prostředí.

Druhá studie (Kuhn & Ruprecht: Niche breadth and overlap of pseudogamous apomictic Crataegus hybrids and their progenitors in north-western Romania) se věnovala porovnání šíře a překryvu nik u hybridů a jejich rodičů apomiktických hlohů (Crataegus sp.). Autoři zkoumali celkem deset taxonů v oblasti severozápadního Rumunska. Ukázalo se, že kříženci jsou vzácnější, než jejich rodiče, výjimku tvořil taxon Crataegus ×subsphaerica (C. monogyna × C. rhipidophylla), který byl nalézán nejčastěji a zároveň byl přítomný i mimo hybridní zónu. Ekologická nika většiny kříženců se podobobala nikám rodičům a vzácní kříženci měli niky překvapivě široké. To naznačuje, že frekvence hybridů je ovlivněna spíše fenologickým překryvem mezi rodiči a účinným dálkovým šířením apomiktických semen než environmentální selekcí proti hybridům.

Autoři třetího příspěvku (Štěpánek et al.: A survey of the oreophytic species of Taraxacum in the Carpathians reveals a very limited overlap with the flora of the Alps) podrobili taxonomické revizi rod Taraxacum v subalpínských a alpínských polohách Karpat (Polsko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko).  Výsledky revize ukazují, že se ve vybrané oblasti vyskytuje 25 druhů, z toho deset je nově popsaných; 16 druhů bylo nalezeno na Slovensku, sedm v Polsku, pět na Ukrajině a 11 v Rumunsku (14 druhů je svým výskytem omezeno na území jednoho státu).