Novinky Pracovní skupiny pro ochranu přírody

Výzva odborníků k MZe a MŽP: Kácením české lesy nezachráníme

 

České hospodářské lesy zažívají v posledních letech kalamitu. Hmyzí škůdci, houbové choroby a další patogeny v kombinaci s dlouhodobým suchem přetváří porosty smrků a borovic v holiny.

Vlastníci pozemků jsou povinni bezodkladně odstranit napadené stromy a také již mrtvé dřevo z kalamitních těžeb. Tato povinnost vyplývá z platné legislativy, zároveň je odklízení dřeva dotováno např. formou příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity MZe.

Vyjádření MZe a MŽP k Společnému prohlášení odborných společností k Moravské Amazonii

Ortofoto - centrální část Moravsko-dyjského trojúhelníku: vlevo NPR Cahnov-Soutok, vpravo paseky (Zdroj: Mapy.cz © Seznam.cz, a.s., https://en.mapy.cz/s/bogehupapa)

 

Česká botanická společnost se připojila ke “Společnému prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských lužních lesů”, jehož cílem je upozornit na nutnost změny způsobu hospodaření v lužních lesích v oblasti soutoku Moravy a Dyje (více viz zde).

Společné prohlášení odborných společností k problematice ochrany jihomoravských lužních lesů

Ortofoto - centrální část Moravsko-dyjského trojúhelníku: vlevo NPR Cahnov-Soutok, vpravo paseky (Zdroj: Mapy.cz © Seznam.cz, a.s., https://en.mapy.cz/s/bogehupapa)

 

Lužní krajina podél dolních toků řek Moravy a Dyje mezi Hodonínem a Pálavou, přezdívaná Moravská Amazonie, je unikátní v mnoha ohledech. Oprávněně jí patří řada národních i mezinárodních ochranářských titulů (biosférická rezervace UNESCO, mokřad mezinárodního významu, evropsky významná lokalita, ptačí oblast nebo přírodní park). Nicméně na většině území se doposud hospodaří pasečně. Reálná ochrana cenných lužních lesů není a nebude možná, pakliže zde nebudou uplatňovány šetrnější, přírodě bližší postupy lesního hospodaření.

Stanovisko ČBS - záměr výstavby silnice v PP Na Plachtě 3

Ilustrační obrázek - PP Na Plachtě 3 (autor: V. Hromádková)

 

Přírodní památka Na Plachtě 3 se nachází na východním okraji Hradce Králové (k. ú. Nový Hradec Králové). Zachovaly se zde cenné biotopy a mnoho ekotonových přechodů. Historicky pestrou mozaiku stanovišť udržovala pastva, později zřízení vojenského cvičiště, v recentní době o lokalitu pečují ochranáři (ilustrační fotografie území viz v Galerii).

PP Na Plachtě 3 – hrozí jí zástavba?

ilustrační obrázek - PP Na Plachtě 3 (převzato z: https://nechceme-silnici-na-plachte.webnode.cz/o-pp-na-plachte/)

 

Přírodní památka Na Plachtě 3 se nachází na východním okraji Hradce Králové (k. ú. Nový Hradec Králové). Zachovaly se zde cenné biotopy a mnoho ekotonových přechodů. Historicky pestrou mozaiku stanovišť udržovala pastva, později zřízení vojenského cvičiště, v recentní době o lokalitu pečují ochranáři.

Píše se o nás: článek "Podaří se zachránit koniklec jarní (Pulsatilla vernalis) na Třeboňsku?"

Ilustrační obrázek - koniklec jarní (Pulsatilla vernalis). Převzato ze stránek Commons.Wikimedia.org (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pulsatilla_vernalis,_Val_di_Cedec.jpg)Autor: Svíčková; CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0).

 

V novém čísle časopisu Botanika si můžete přečíst článek věnovaný konikleci jarnímu (Pulsatilla vernalis) a jeho lokalitě na Kozím vršku.

Lokalita, dnes přírodní památka Kozí vršek, je již od roku 1923 v majetku České (tehdy Československé) botanické společnosti. Jedná se o jedno z mála míst ve střední Evropě, kde nížinné populace koniklece jarního dlouhodobě přežívaly. 

Stanovisko ČBS - záměr výstavby přehrady Skalička na řece Bečvě

Ilustrační fotografie - Bečva u Hustopečí nad Bečvou (okres Přerov, Olomoucký kraj) © J. Tkáčiková

 

Řeka Bečva je v rámci České republiky unikátní — je jednou z mála, která má alespoň zčásti zachovalé řečiště. Probíhají zde přírodní procesy, jako je akumulace a přesun materiálu (především štěrku), roste zde typická vegetace a žijí zde vzácní bezobratlí živočichové.

Na části toku má však v následujících letech vzniknout přehrada Skalička, která má být součástí připravovaného protipovodňového systému.

Douglaska tisolistá v lesních výsadbách - vyjádření ČBS

Ilustrační obrázek - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)

 

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je původem ze Severní Ameriky. Místy se v českých lesích pěstuje (a úspěšně zmlazuje), doposud je zastoupena přibližně 0,24 %, jak uvádí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

V souvislosti s rozpadem smrkových monokultur se uvažuje o jejím využití v obnově lesních porostů. Vykazuje totiž značnou odolnost vůči suchu i vysokou produkci dřevní hmoty. Po hospodářské stránce je proto velmi ceněna.