Preslia 95/3 (2023)

Další číslo časopisu Preslia vyšlo na sklonku září, čtenáři v něm naleznou celkem tři příspěvky.

Autoři prvního (Vondrák et al.: Martin7: a reference database of DNA barcodes for European epiphytic lichens and its taxonomic implications) představují referenční databázi “DNA barkódů” epifytických lišejníků střední Evropy, kterou vytvořili. Databáze poslouží přesné molekulární idnetifikaci z tvz. environmentálních vzorků, tedy směsného biologického materiálu obsahujícího velké množství různých organismů). Při sekvenování fenotypově neidentifikovatelných lišejníků zároveň prokázali existenci mnoha předpokládaných nepopsaných druhů, některé taxony jsou v článku nově popsány.

Další příspěvek (Peterka et al.: Formalized classification of the class Montio-Cardaminetea in Europe: towards a consistent typology of spring vegetation) je věnován prameništní vegetaci. Autoři studie shromáždili soubor fytocenologických snímků společenstev třídy Montio-Cardaminetea napříč Evropou, který následně posloužil pro revizi klasifikačního schéma. Nově se podařilo např. odhalit existenci svazů Anthelion julaceae (subalpínská až alpínská prameniště s převahou játrovek
ve Velké Británii) a Cratoneuro filicini-Calthion laetae (mezotrofní druhově bohatá subalpínská a alpínská prameniště), které v dosavadním přehledu vyšších syntaxonů (EuroVegChecklist) chybí. S ohledem na zjištěné skutečnosti autoři navrhují v rámci zkoumané třídy novou klasifikaci.

Třetí článek (Abraham et al.: Pollen anthropogenic indicators revisited using large-scale pollen and archaeological datasets: 12,000 years of human-vegetation interactions in central Europe) přináší výsledky studie zaměřené na vliv člověka na podobu vegetace v minulosti. Pro analýzy byly využity datové soubory pylových vzorků a archeologických položek z období od 12 000 až po 700 let před současností, potvrdilo se např., že s intenzitou lidské činnosti vzrůstá zastoupení pylových taxonů Plantago lanceolata, Artemisia a Amaranthaceae, Quercus a Pinus, tedy druhů raných sukcesních stadií, nebo člověkem využívaných. Naopak klesá zastoupení druhů, které se objevují až během pozdních fází sukcese (Fagus, Carpinus a Abies).