Milan Chytrý a kol.: Neofyty v travinné vegetaci Evropy – příklad propojení vegetačních a invazních databází

Šíření nepůvodních druhů rostlin významně ovlivňuje současnou vegetaci a v mnoha případech může mít dalekosáhlé následky. Je tedy důležité zjistit, které biotopy jsou nejvíce ohrožené a které faktory k tomu přispívají. Díky rozsáhlé vegetační databázi EVA (European Vegetation Archive) je možné studovat zastoupení neofytů v různých vegetačních typech na úrovni celé Evropy. V naší studii jsme se zaměřili na evropskou travinnou vegetaci a položili jsme si následující otázky: (1) Které vegetační typy mají největší zastoupení nepůvodních druhů? (2) Které nepůvodní druhy jsou nejúspěšnější? (3) Jak se mění míra zastoupení nepůvodních druhů ve společenstvech v jednotlivých zemích Evropy a podél hlavních gradientů prostředí?

Z původního datového souboru s více než 300 000 vegetačních snímků travinné vegetace jsme pro analýzy vybrali 91 293 snímků. Zahrnuli jsme pouze snímky o velikosti 1–100 m2 zaznamenané od roku 1970. Pro země s velkou hustotou záznamů jsme dále použili náhodný výběr snímků tak, aby počet snímků daného vegetačního typu (kategorie EUNIS) nepřevyšoval limit odvozený od rozlohy dané země. 

Při rozhodování, zda je druh v dané zemi původní, nebo nepůvodní jsme vycházeli z databáze DAISIE, kterou jsme aktualizovali pomocí databáze Euro+Med Plant Base a nejnovějších národních seznamů nepůvodních druhů. Za nepůvodní druhy jsme považovali pouze neofyty (rostliny s doloženým výskytem až po roce 1500), dále rozdělené podle jejich původu na evropské a mimoevropské. Výsledkem je předkládané srovnání podílu neofytů v jednotlivých vegetačních typech travinné vegetace Evropy a seznam nejúspěšnějších nepůvodních druhů pro jednotlivé země.

 

Odkazy:

European Vegetation Archive (EVA)

Centrum pro evropské vegetační syntézy (CEVS) — informace o projektu