Michal Hájek a kol.: Po zarostlém chodníčku: využití velkých celoevropských databází k testování ekologických hypotéz

Dnešní doba přináší velké možnosti při kompilaci velkých botanických databází, od kterých si často slibujeme zodpovězení velkých ekologických otázek. Některé z těchto databází zahrnují dokonce celé kontinenty, ba i světy. Celou Evropu pokrývají zejména fytocenologické databáze (EVA) a některé paleoekologické databáze (NEOTOMA; zejména její část EPD).

Fytocenologická data se často využívají při klasifikačních studiích nebo při mapování rozšíření biotopů, jejich druhové bohatosti nebo invadovanosti, zatímco paleoekologická data při mapování minulého výskytu druhů, rozšíření biomů a někdy dokonce i k rekonstrukci dřívější druhové bohatosti nebo změn klimatu. Cesta k těmto analýzám se zdá být už prošlapaná. Čím větší část kontinentu ale tyto analýzy pokrývají, tím víc se projevují metodické nejednotnosti. Data byla sbírána různými autory v různých dobách, s různým rozlišením a s různou velikostí vzorku. Měřená data o prostředí zpravidla chybí. Výhoda obrovského množství opakování a kontinentální pokrytí, které originální studie těžko získají, je tak snižována velkým množstvím nepřesností.

Lze metodickou nesourodost nějak překlenout, abychom si mohli klást větší spektrum ekologických otázek? Cesta může vést přes propojování dat z jednotlivých databází (vegetačních a paleoekologických), kalibrace databázových dat nezávislými ekologickými faktory (cíleně vytvářené podkladové mapy v GIS; indikační hodnoty, přenosové funkce), testování vlivu metodologických nesouladů (například velikosti plochy) na výsledky ekologických analýz a cílené doplňování mezer v databázi. 

Rozhodli jsme se zkusit prošlapat i tuto cestu, přičemž přednáška ukáže mezníky, ke kterým jsme se během podzimu 2019 dostali. Snažíme se například otestovat, zda se mezidruhové interakce na slatiništích a sukcesní směry vývoje rašelinišť mění v závislosti na vlastnostech klimatu, nebo zda současná druhová bohatost lučních a lesních biotopů Evropy souvisí kromě podmínek prostředí a čtvrtohorního vývoje klimatu i se změnami krajinného pokryvu během holocénu.

 

Odkazy:

European Vegetation Archive (EVA

NEOTOMA