Rostlinná společenstva se mění na různých časových škálách a botanické archivy a databáze jsou vhodným zdrojem informací o této změně. Pokud chceme zjistit dlouhodobou změnu biodiverzity, druhového složení a odvozených vlastností vegetace, můžeme využít historické fytocenologické snímky. Opakované snímky se dnes využívají celosvětově k posouzení změn biodiverzity vegetace a na ni působících vlivů – obecně mluvíme o globální změně, ačkoli bezprostřední procesy se odehrávají přímo na úrovni konkrétních společenstev. Časový horizont těchto změn je několik desetiletí, obvykle mezi 20 a 70 lety. Opakované snímky jsou tak paralelním přístupem k monitoringu, který využívá trvalé plochy a obvykle nezahrnuje více než dvě nebo tři desetiletí. Navíc bývá plošně omezený, zatímco fytocenologické snímky jsou na vhodných místech téměř všude.
V České republice je velká tradice fytocenologického výzkumu a mnohé historické snímky byly v posledních zhruba 20 letech zopakovány. Od lokálních studií se tento výzkum přesouvá na větší měřítka a postupně propojuje s obdobným výzkumem na celosvětové úrovni.
Příspěvek představí 1) hlavní metodologická specifika opakovaných fytocenologických snímků (výhody oproti jiným přístupům a různá úskalí spojená s výpovědní hodnotou dat), 2) databázi opakovaných snímků v lesní vegetaci, spravovanou Botanickým ústavem AV ČR v Brně, a 3) pokusí se stručně shrnout dosavadní výsledky nejen v České republice.
Příspěvek si také klade za cíl seznámit zájemce i mimo akademickou obec s přístupem, který využívá jako zdroj historická botanická data a nevyžaduje přitom náročné materiální vybavení.
Odkazy:
databáze časových změn vegetace — např. BioTime, forestREplot
