Archeobotanika se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků (nejčastěji semen a plodů) nalezených v archeologických kontextech. Většinu makrozbytků je možné na základě jejich tvaru (s použitím atlasů a srovnávacích sbírek) přiřadit konkrétnímu taxonu. Vzhledem k tomu, že archeologicky zkoumané lokality se ve většině případů vážou na místa spojená s lidskou aktivitou, jsou archeobotanická data ideálním zdrojem informací pro poznání historie synantropní vegetace. Synantropní flóra je mimořádně bohatá na nepůvodní druhy, přičemž migrační historii archeofytů můžeme blíže zkoumat právě pomocí syntézy založené na velkém množství archeobotanických dat.
Archeobotanická databáze České republiky (CZAD) je provozována na Archeologickém ústavu AV ČR v Praze. V současnosti obsahuje záznamy asi o šesti stovkách analýz a je stále doplňována. Technicky je CZAD založena na archeobotanickém databázovém programu ArboDatMulti. Databáze obsahuje informace o archelogické lokalitě (poloha, údaje o výzkumu apod.), o typu kontextu (např. odpadní jímka, kulturní vrstva, spálený horizont apod.), o dataci (většinou na základě archeologických nálezů, někdy též C14) a seznam druhů nalezených v jednotlivých vzorcích (včetně typu zachování a počtu makrozbytků jednotlivých druhů).
Rozmanitost synantropní flóry pozorovaná v archeobotanických datech se v průběhu času (od neolitu do novověku) zvyšuje, což je výsledkem několika vzájemně souvisejících procesů, zejména: (1) technologického pokroku v zemědělství a rostoucí diverzity pěstovaných plodin; (2) zvyšování rozmanitosti kulturní krajiny; (3) imigrace nepůvodních druhů rostlin. Způsob práce s archeobotanickou databází bude ilustrován na konkrétních případech, ukazujících několik vybraných druhů s kontrastní migrační historií a odlišnou dynamikou šíření.
Odkazy:
