Příkladem využití fytocenologických snímků z Evropského vegetačního archivu jsou studie zaměřené na druhovou bohatost evropské vegetace. Tyto studie vznikají v rámci rozsáhlého týmu spoluautorů, který je tvořen odborníky a přispěvateli dat z mnoha zemí Evropy. Jedná se o výzkum, který byl pro roztříštěnost datových zdrojů v podobném prostorovém rozsahu až donedávna nemyslitelný. Umožnila jej až integrace jednotlivých národních, regionálních a tematických databází do jedné platformy a dlouhodobě rozvíjená mezinárodní spolupráce.
Výzkum druhové bohatosti evropské vegetace zahrnuje jak aspekty vědeckého poznání, tak možnost aplikovat získané výsledky v praxi, zejména v ochraně biodiverzity. Z vědeckého hlediska poskytují prostorově lokalizovaná vegetační data z rozsáhlých území jedinečnou příležitost k poznání environmentálních faktorů, které ovlivňují druhovou bohatost lokálních společenstev, na různých prostorových i časových škálách. Toto propojení tradiční ekologie společenstev s daty a metodami makroekologického výzkumu otvírá nové perspektivy pro ekologické a biogeografické bádání.
V prezentovaných studiích se zabýváme mapováním a modelováním druhové bohatosti lesní a travinné vegetace na základě podmínek prostředí. Výsledkem jsou predikce prostorového rozmístění druhové bohatosti a rovněž analýza dílčích faktorů, které počty druhů ovlivňují.
Druhově nejbohatší lesy se nacházejí v jiho- a středoevropských pohořích, zejména ve vápencových Alpách, severních Dinárských horách, podhůří rumunských Karpat a také ve slovenských Karpatech. Počty druhů v lesích jsou pozitivně ovlivněny teplotní sezonalitou, která odráží kontinentalitu klimatu, výskytem vápnitých hornin v podloží a pravděpodobně i blízkostí refugií lesních druhů jižně od Alp, která koreluje s dalšími faktory.
Předběžné výsledky pro trávníky naznačují, že druhově nejbohatší travinná společenstva v Evropě se vyskytují po obvodu Panonské pánve a Karpat. Tyto oblasti jsou charakteristické: (1) relativní stabilitou přírodního prostředí, které nebylo bezprostředně ovlivněno pleistocenním zaledněním; (2) blízkostí lesostepního biomu, který byl historicky možná nejdůležitějším zdrojem druhů travinných společenstev v Evropě; a (3) tradičním, převážně extenzivním využitím luk a pastvin, které je dodnes běžné zejména v nižších horských oblastech na (jiho)východě tohoto území.
Odkazy:
Evropský vegetační archiv (EVA)
