Ve vlastní práci je uvedena práce jako disertační, v digitálním repozitáři univerzity jako rigorózní, s hodnocením “uznáno”.
Práce se snaží nalézt odpověď na řadu otázek speciálního i obecnějšího charakteru:
• Jaké je současné rozšíření lesních dřevin v zájmovém území a do jaké míry může indi- kovat rozšíření přirozené?
• Do jaké míry lze přirozené rozšíření dominantních dřevin odvodit ze složení bylinného patra porostu?
• Do jaké míry je přirozená vegetace funkcí stanovištních proměnných a jakou měrou se na ní podílejí další faktory, jako je paleoekologický vývoj, migrace dřevin v postglaciálu, genetické vlivy? Lze složení přirozené vegetace odvodit pouze z ekologických a biologických vlastností jednotlivých dřevin (individualistické vs. organismální pojetí vegetace)?
• Jak vysvětlit současné přirozené areály lesních dřevin v Evropě (jakou roli sehrávají ekologické a migrační faktory)?
• Jaká je povaha vegetační stupňovitosti v zájmovém území a v sudetsko-hercynské oblasti obecně? Jak je tomu se smíšeností lesních porostů: převažují v domácích podmínkách přirozeně porosty s výraznou převahou (>70 %) jedné dřeviny anebo jsou naopak častější směsi dvou a více dřevin?
• Do jaké míry byla druhová skladba lesů ovlivněna člověkem ve středověku, popř. ještě starších dobách? (Lze složení lesů před nástupem lesní kultury na konci 18. století považovat ještě za ± přirozené?)
• Lze kvantitativní složení přirozené lesní vegetace zachytit jednoduchým matematickým modelem? Jak vysvětlit současné minimální zastoupení dubu v zájmovém území (především v jeho východní části)? Stojí za ním migrační anebo (paleo)ekologické příčiny?
• Jak je tomu s přirozeným rozšířením habru (a hájové formace) v Liberecké kotlině a v Podještědí?
• Jaké je (rekonstruované) přirozené zastoupení hlavních porostotvorných dřevin v zájmovém území, resp. v jeho dílčích částech? V případě Žitavské pánve jde hlavně o vzájemný podíl jedle, dubu, popř. smrku, v Ještědském hřbetu o podíl jedle a smrku (dominance buku se tu jeví nesporná), v Podještědí o vzájemný podíl borovice, buku, jedle, popř. smrku a dubu (vegetační problematika Podještědí je zdaleka nejsložitější).
• Jaký byl postglaciální vývoj vegetace v zájmovém území a jaká je prognóza dalšího vývoje v případě očekávaných globálních klimatických změn? Lze z rekonstruované paleovegetace odvodit charakter paleoklimatu?
• Jaké důsledky vyplývají ze zjištěných poznatků pro lesní hospodářství daného regionu i v obecnějším měřítku?
