rašeliništní specialista

Ochrana a obnova rašelinišť na Českomoravské vrchovině ve světle dlouhodobých sukcesních změn.

Autor(ka)
Široká, Adéla
Rok
2025
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Rašeliniště patří mezi jedny z nejohroženějších biotopů z důvodu vysoké citlivosti na změny v jejich prostředí. Ústupu těchto biotopů napomohlo narušování vodního režimu, eutrofizace a upuštění od tradičního hospodaření. Vlivem těchto činností dochází k navýšení živin a přeměně nízkoproduktivní ostřicovo-mechové vegetace v produktivnější typy s dominancí expanzivních trav. K těmto sukcesním změnám může docházet také přirozeně nahromaděním organické hmoty. O minulém vývoji rašelinišť toho víme málo, přitom znalost sukcese konkrétních lokalit může být klíčová pro ochranu či obnovu současné rašeliništní vegetace. Často nevíme, zda jsou produktivní místa výsledkem nedávné sukcese nebo na těchto místech dlouhodobě panují specifické podmínky prostředí znemožňující vývoj nízkoproduktivní ostřicovo-mechové vegetace. A právě to nám může pomoci objasnit analýza rostlinných makrozbytků krátkých rašelinných profilů, čemuž se věnuje předkládaná diplomová práce. Na osmi nevápnitých slatiništích Českomoravské vrchoviny byly založeny vždy dvě trvalé plochy, z jejich středu odebrány krátké rašelinné profily z hloubky 10–60 cm a zapsány fytocenologické snímky. Plocha A byla založena v místě se zachovalou slatiništní vegetací, plocha B v místě zarostlém některým z expandujících druhů graminoidů. Ordinace db-RDA našla statisticky významný rozdíl v druhovém složení mezi profily A a B. Zkrácené stratigrafické diagramy ale ukázaly, že se i na plochách B v minulosti vyskytovali rašeliništní specialisté, kteří v současné vegetaci chybí a rozdíl v počtu specialistů mezi profily A a B nebyl statisticky významný. Vzorky z profilů B byly obecně tvořeny vyšším podílem dřeva a byly druhově chudší, lesní fáze tak pravděpodobně trvala déle na plochách B než na plochách A. Současná vegetace s dominancí expanzivních trav tak patrně není produktem specifických podmínek prostředí v dávnější minulosti, ale výsledkem relativně nedávných sukcesních změn. Pravidelné kosení je nutným managementem pro zabránění postupu sukcese a zamezení opětovnému návratu ploch k lesu. Stržení drnu by mohlo pomoci k obnově druhově bohaté ostřicovo-mechové vegetace.