Preslia 92/1 (2020)

V časopise Preslia s číslem 92/1 naleznou čtenáři čtyři příspěvky.

První je věnován dubohabřinám (řád Carpinetalia betuli). Autoři článku si kladou za cíl vymezit hlavní typy této vegetace a dále vytvořit pro každý z takových typů formální definici založenou na metodě Cocktail. Součástí práce bylo také zjištění hlavních ekologických faktorů, které určují proměnlivost této středoevropské lesní vegetace. 

Druhý článek pojednává o možných příčinách diverzity širokolistých trávníků v Bílých Karpatech. V rámci studie byla na celkem 23 vybraných lokalitách zjišťována vlhkost v půdě, bazicita, obsah živin a také intenzita lidské činnosti v okolní krajině od neolitu. Druhová bohatost se zvyšovala spolu s průměrnou půdní vlhkostí a snižovala s rostoucí bazicitou, se vzdáleností od (e)neolitických sídel však nesouvisela, vliv obsahu živin nebyl statisticky významný. Výsledky poskytují také, i když nepřímo, doklad o tom, že lidská činnost v krajině před několika tisíci lety ovlivňovala formování zásobníku druhů, které se dnes uplatňují v travinobylinných společenstvech.

Třetí příspěvek představuje studii o rozložení genetické variability dvou kryptických druhů vzácného mechu středoevropských slatinišť, srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus). Známy jsou dvě morfologicky nerozlišené linie — jižní, vyskytující se v jižní části boreální Evropy, v Peru a v Rusku, a severní, široce rozšířená v Evropě, zejm. v boreální části, známá také z USA. Na lokalitách, kde se vyskytují zástupci obou linií společně, nebyl prokázán genový tok mezi nimi. Obě linie se liší strukturou ve variabilitě populací, u obou je ale malý podíl pohlavního rozmnožování. Vysoká genetická izolovanost poukazuje na vážné důsledky fragmentace biotopu. Genetické ochuzení je však částečně kompenzováno přítomností somatických mutací, které byly na některýh lokalitách pozorovány.

Autoři posledního článku se zaměřili na regeneraci rdestu zbarveného (Potamogeton coloratus) na lokalitách v Maďarsku. Zkoumali vliv prostředí a také podíl endozoochorního šíření na vznik nových populací. Ukázalo se, že zmizení a obětovné objevení tohoto druhu souviselo s kolísáním hladiny vody v krasových oblastech, kterou výrazně ovlivňoval rozvoj průmyslu a zejména provoz bauxitových a uhelných dolů. Vodní ptáci, se mohli uplatnit jako vektor šíření semen tohoto druhu, relativně vysoký podíl semen prošlých trávicím traktem kachen obsahoval životaschopná embrya.

Články v pdf podobě a elektronické přílohy naleznete na stránkách časopisu Preslia

Titul je možné zakoupit v sekretariátu ČBS (cena: 200 Kč, pro členy ČBS 75 Kč).