Preslia 95/2 (2023)

Na začátku června vyšlo druhé číslo letošního ročníku časopisu Preslia, zahrnuje celkem čtyři příspěvky.

První je věnován halofytům střední Evropy (Dítě et al.: Inventory of the halophytes in inland central Europe). Je zde představen jejich přehled sestavený na základě expertní revize literárních údajů a dat z dlouhodobého terénního výzkumu. Zahrnuje celkem 190 druhů vnitrozemských slanisk napříč Evropou od středního Rumunska po Sasko-Anhaltsko a Braniborsko. Druhy jsou rozděleny do tří kategorií podle tolerance vůči zasolení, ke každému je také uveden stupeň preference k slaniskovým biotopům na škále od 1 do 9.

Autoři druhého příspěvku zkoumali cytologickou variabilitu invazních křídlatek (zástupců sekce Fallopia sect. Reynoutria) v Západních Karpatech a přilehlých částech Panonie (Mereďa et al.: Cytogeography of invasive knotweeds (Fallopia sect. Reynoutria) in central Europe: rare aneuploids and evidence for a climatically determined distribution). V rámci studované skupiny zjišťovali počty chromozomů a pomocí průtokové cytometrie také relativní velikost genomu a ploidní úroveň. Mimo jiné zaznamenali výskyt dvou aneuploidních jedinců F. ×bohemica s počtem chromozomů, který dosud u dospělých rostlin nebyl zjištěn v Evropě ani jinde ve světě. V rámci území pozorovali také klimaticky podmíněné změny v zastoupení studovaných taxonů. Ukázali zároveň, že kříženec F. ×bohemica je v porovnání s rodičovskými taxony ve studované oblasti častější, než bylo dosud udáváno, neboť s nimi bývá často (zejm. s druhem F. japonica) zaměňován.

Třetí článek představuje výsledky studie zaměřené na rozšíření rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum) v mírném pásmu střední Evropy (Radoměřský et al.: Modelling the location of interglacial microrefugia for cold-adapted species: insights from the terrain-mediated distribution of Rhododendron tomentosum in a temperate region in central Europe). Jde o glaciální relikt, v oblasti vázaný na specifická stanoviště. Jako modelové území byl vybrán národní park České Švýcarsko, kde byl tento druh systematicky floristicky mapován. Paleoekologickými analýzami se potvrdil mimo jiné jeho historický výskyt na lokalitách, kde byly vhodné podmínky pro jeho přežití předem předpovězeny na základě distribučního modelu. Na řadě z těchto míst dle provedeného mapování však již vymizel.

Autoři posledního příspěvku se zabývali otázkou, zda výskyt ohrožených druhů souvisí s druhovou bohatostí vegetace, jak se obecně traduje (Padullés Cubino et al.: Do threatened species occur in species-rich vegetation?). Na základě analýzy souboru přibližně 17 000 fytocenologických snímků z České republiky zjistili, že se sice v průměru ohrožené druhy častěji vyskytují v druhově bohatších plochách, napříč různými biotopy je to však různé, určujícím faktorem je množství druhů, které se mohou v daném biotopu vůbec vyskytovat (tzv. habitat species pool). Doporučují proto při ochranářském hodnocení stanovišť zohledňovat spíše počet ohrožených nebo specializovaných druhů vázaných na daný typ biotopu, než celkovou druhovou bohatost.