Preslia 96/1 (2024)

Na sklonku února vyšlo další číslo časopisu Preslia. Obsahuje celkem tři články.

První z nich je dalším příspěvkem do série o rozšíření cévnatých rostlin v ČR, v pořadí již třináctým (Kaplan et al.: Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 13). Obsahuje síťové mapy a komentáře k celkem 88 taxonům rodů Alcea, Ambrosia, Anacamptis, Anchusa, Anoda, Atocion, Ballota, Bothriochloa, Bunias, Conium, Epipogium, Kickxia, Kitaibela, Lavatera, Lawrencia, Limodorum, Listera, Malope, Malva, Neotinea, Nonea, Nuphar, Nymphaea, Peucedanum, Phlomis, Selinum, Sida, Silaum a Silene. Jsou mezi nimi jak druhy ohrožené včetně vyhynulých, vstavače štěničného (Anacamptis coriophora) a smldníku písečného (Peucedanum arenarium), tak druhy dosud běžné. Nemalá část, celkem 47 taxonů, pak patří k nepůvodním druhům naší flóry, archeofytům a neofytům. Některé byly nově nalezené, ať již rostoucí ve volné přírodě, nebo zpětně při revizi herbářových položek, jmenovitě proskurnice révolistá (Kitaibela vitifolia), slézovec tečkovaný (Lavatera punctata), silenka východní (Silene csereii) a s. přímá (S. stricta).  Dva z pojednávaných nepůvodních druhů, ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) a rukevník východní (Bunias orientalis), se v posledních letech významně šíří, patří k invazním.

Autoři druhého příspěvku (Urfusová et al.: Morphological, flow cytometric and cytogenetic evidence of a hybrid swarm between Elymus hispidus and E. repens in the Bílé Karpaty Mts, Czech Republic) se zaměřili na genetickou strukturu zvláštní populace pýrů (rod Elymus) v přírodní rezervaci Čertoryje. Vedle pýru prostředního (Elymus hispidus) a p. plazivého (E. repens) zde byly nalezeny i rostliny představující přechodné typy mezi oběma druhy. Analýzy ukázaly, že jde o několik cytotypů, od převažujícího hexaploidního po hepta- a oktoploidní. Patnáct z dvaceti rostlin, včetně vyšších polyploidů, mělo hybridní složení genomu se známkami opakované hybridizace. Výsledky morfologické analýzy pak ukázaly na jistý nesoulad, některé rostliny, určené na základě morfologie jako hybridy, měly obsah DNA a složení genomu odpovídající rodičovskému druhu E. hispidus. Dosavadní určovací znaky pro spolehlivé odlišení tak nelze v tomto případě použít. Výstupy studie naznačují, že populace je hybridním rojem, v němž je mezidruhové křížení hlavní hybnou silou generující potomstvo, které na lokalitě prosperuje a podílí se na postupné introgresivní hybridizaci.

Třetí článek představuje výsledky podrobného floristického průzkumu města Brna (Lososová et al.: Flora of the city of Brno, Czech Republic), který probíhal v letech 2011-2021. Autoři systematicky mapovali spontánní výskyty cévnatých rostlin v Brně (okr. Brno-město), a to v síti mapovacích polí o rozměrech 1,3 × 1,5 km. Zaznamenali bezmála 1500 taxonů, převážně druhů původních v ČR (902), ale i neofytů (339) a archeofytů (205). Ohrožených mezi nimi bylo 255.