Kamila Vítovcová a kol.: Databáze sukcesních sérií – teoretické a praktické výstupy

Databáze sukcesních sérií, kterou se nám v posledních letech podařilo sestavit, obsahuje téměř 3 500 vegetačních snímků různého sukcesního stáří, z 21 různých typů člověkem narušených stanovišť na území České republiky a zachycuje přes 1 079 druhů naší flóry. Zaznamenává průběh sukcese v těžebních prostorech, průmyslových deponiích, dále na silničních okrajích, lesních pasekách, průsecích po železné oponě, imisních holinách, opuštěných polích a dalších antropogenních stanovištích.

Martin Večeřa a kol.: Druhová bohatost cévnatých rostlin v evropských lesích a trávnících – příklad využití fytocenologické dababáze pro výzkum biodiverzity

Příkladem využití fytocenologických snímků z Evropského vegetačního archivu jsou studie zaměřené na druhovou bohatost evropské vegetace. Tyto studie vznikají v rámci rozsáhlého týmu spoluautorů, který je tvořen odborníky a přispěvateli dat z mnoha zemí Evropy. Jedná se o výzkum, který byl pro roztříštěnost datových zdrojů v podobném prostorovém rozsahu až donedávna nemyslitelný. Umožnila jej až integrace jednotlivých národních, regionálních a tematických databází do jedné platformy a dlouhodobě rozvíjená mezinárodní spolupráce.

Eva Uherčíková: Botanické zbierky a databázy v Prírodovednom múzeu SNM Bratislava a ich využitie 

Herbár SNM-PM v Bratislave, medzinárodný akronym BRA, bol založený v roku 1924. Ako celok predstavuje najväčšiu a najvýznamnejšiu botanickú zbierku na Slovensku. Zbierka obsahuje 490 000 položiek rozdelených na papraďorasty a cievnaté rastliny (285 000 ks), machorasty (42 000 ks), riasy (4 000 ks), huby (85 000 ks), lišajníky (74 000 ks) a semená (2 400 ks) z celého sveta, pričom takmer 70 % pochádza zo Slovenska.

Jozef Šibík a kol.: Vegetačné databázy ako nástroj pre výskum a monitoring biotopov v čase a priestore

The current vegetation database of the Institute of Botany, Slovak Academy of Sciences, the Slovak Vegetation Database (SVD), is one of the largest national vegetation databases in Europe. It contains phytosociological relevés from the early 1920s to the present time, which allows us to analyze vegetation changes in time. This database was used successfully for describing changes in riparian forests from the 1950s up to the present.

Jarmila Skružná a kol.: Broumovský poklad. Znovuobjevení a zpřístupnění unikátního historického herbáře pro badatelskou veřejnost

Ve sbírkách Muzea Broumovska se nachází unikátní herbář z 16. století – pravděpodobně nejstarší sbírka sušených rostlin na území ČR. Soustředíme se především na objasnění vzniku herbáře a jeho cesty do broumovského kláštera, jeho srovnání s dobovými německými herbáři, dále na revizi botanických druhů, včetně překladu doprovodných textů. Výsledky naší práce by měly zpřístupnit tento jedinečný historický pramen odborné veřejnosti a s jejich použitím chceme usilovat o restaurování a digitalizaci herbáře.

Pavel Sekerka: Unie botanických zahrad ČR, přístup ke genetickým zdrojům rostlin v botanických zahradách a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání

Unie botanických zahrad ČR byla založena v roce 2005. Zastupuje zahrady na národní i mezinárodní půdě, organizuje vzájemná setkání, konference a výstavy. Provozuje databázi pěstovaných rostlin florius.cz, kterou v současnosti využívá 18 zahrad. Kromě seznamů jsou v databázi veřejně přístupná pasportní data pěstovaných rostlin.