Příkladem využití fytocenologických snímků z Evropského vegetačního archivu jsou studie zaměřené na druhovou bohatost evropské vegetace. Tyto studie vznikají v rámci rozsáhlého týmu spoluautorů, který je tvořen odborníky a přispěvateli dat z mnoha zemí Evropy. Jedná se o výzkum, který byl pro roztříštěnost datových zdrojů v podobném prostorovém rozsahu až donedávna nemyslitelný. Umožnila jej až integrace jednotlivých národních, regionálních a tematických databází do jedné platformy a dlouhodobě rozvíjená mezinárodní spolupráce.

Herbár SNM-PM v Bratislave, medzinárodný akronym BRA, bol založený v roku 1924. Ako celok predstavuje najväčšiu a najvýznamnejšiu botanickú zbierku na Slovensku. Zbierka obsahuje 490 000 položiek rozdelených na papraďorasty a cievnaté rastliny (285 000 ks), machorasty (42 000 ks), riasy (4 000 ks), huby (85 000 ks), lišajníky (74 000 ks) a semená (2 400 ks) z celého sveta, pričom takmer 70 % pochádza zo Slovenska.

Botanické sbírky Národního muzea představují spolu s herbáři Univerzity Karlovy nejrozsáhlejší sbírkové prameny dokumentující kromě rozšíření a taxonomie rostlin ve středoevropském prostoru taktéž historii jejich výzkumu a často i osudy jednotlivých účastníků.

The current vegetation database of the Institute of Botany, Slovak Academy of Sciences, the Slovak Vegetation Database (SVD), is one of the largest national vegetation databases in Europe. It contains phytosociological relevés from the early 1920s to the present time, which allows us to analyze vegetation changes in time. This database was used successfully for describing changes in riparian forests from the 1950s up to the present.

Ve sbírkách Muzea Broumovska se nachází unikátní herbář z 16. století – pravděpodobně nejstarší sbírka sušených rostlin na území ČR. Soustředíme se především na objasnění vzniku herbáře a jeho cesty do broumovského kláštera, jeho srovnání s dobovými německými herbáři, dále na revizi botanických druhů, včetně překladu doprovodných textů. Výsledky naší práce by měly zpřístupnit tento jedinečný historický pramen odborné veřejnosti a s jejich použitím chceme usilovat o restaurování a digitalizaci herbáře.

Unie botanických zahrad ČR byla založena v roce 2005. Zastupuje zahrady na národní i mezinárodní půdě, organizuje vzájemná setkání, konference a výstavy. Provozuje databázi pěstovaných rostlin florius.cz, kterou v současnosti využívá 18 zahrad. Kromě seznamů jsou v databázi veřejně přístupná pasportní data pěstovaných rostlin.

Botanické zahrady udržují kolekce rostlin z celého světa, a dávají tak možnost získat pro vědecké bádání bohatý rostlinný materiál. Snad ještě větší význam nabývají v posledních desetiletích botanické zahrady v ochraně genofondu. Botanické zahrady ČR stupňují své úsilí v tomto směru a  zlepšují podmínky pro úspěšnou dlouhodobou kultivaci ohrožených druhů rostlin se známým původem. Sdílejí tyto sběry mezi sebou, vyměňují si poznatky o způsobech jejich pěstování, budují biotopové expozice prezentující problematiku ochrany přírody veřejnosti.

Archeobotanika se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků (nejčastěji semen a plodů) nalezených v archeologických kontextech. Většinu makrozbytků je možné na základě jejich tvaru (s použitím atlasů a srovnávacích sbírek) přiřadit konkrétnímu taxonu. Vzhledem k tomu, že archeologicky zkoumané lokality se ve většině případů vážou na místa spojená s lidskou aktivitou, jsou archeobotanická data ideálním zdrojem informací pro poznání historie synantropní vegetace.

I botanici jsou často překvapeni, jak vypadá konkrétní druh rostliny pod zemí. Podzemní orgány jsou „neviditelné“ a dá dost práce je zviditelnit. Nikdo nepochybuje o jejich významu, přesto je málo badatelů, kteří se jim věnují, natož těch, kteří by nám ukázali, jak kořeny vypadají.

Analýzy obsahu uhlíku (C) a dusíku (N) v listech a obsahu jejich stabilních isotopů v opakovaně sbíraných vzorcích rostlinných pletiv mohou poskytnout informace o ekofyziologických procesech v rostlinách a o změnách těchto procesů v čase. Analyzovali jsme proto vzorky deseti druhů cévnatých rostlin opakovaně sbíraných během posledních dvou století na pěti lokalitách v České republice. Tyto vzorky jsme získali z jedenácti českých a polských veřejných i soukromých herbářů (BRNM, BRNU, CB, herb. L.