sekundární metabolity

Fenolické látky představují důležité sekundární metabolity rostlin, které se podílejí na jejich obranných mechanismech a mohou hrát roli v ekologických interakcích, včetně šíření invazních druhů. Vzhledem k jejich ekologickému významu a možnému vlivu na kompetitivní schopnosti rostlin je důležité zkoumat rozdíly ve výskytu a koncentracích těchto látek mezi různými skupinami dřevin. Práce si kladla dvě výzkumné otázky: (1) Liší se výskyt a koncentrace vybraných fenolických látek mezi listnatými a jehličnatými dřevinami? (2) Existují rozdíly v koncentracích fenolických látek mezi domácími a invazními druhy?

Fytochemikálie jsou biologicky aktivní látky, kterými rostliny ovlivňují organismy ve svém okolí. Houby na jejich přítomnost často reagují změnou metabolismu, která se projevuje spuštěním produkce sekundárních metabolitů, navýšením biomasy nebo regulací virulence. Mechanismus těchto změn lze připisovat schopnosti některých fytochemikálií (např. kurkuminu, EGCG) modulovat epigenetickou informaci. První polovina práce je věnována jednotlivým mechanismům epigenetické modifikace (např. metylace, modifikace histonů), které byly u hub studovány. V druhé polovině jsou přehledně shrnuty studie zaměřené na fytochemikálie, u kterých byla pozorována schopnost modifikovat epigenetickou informaci u eukaryotických organismů. Bakalářská práce tak přináší cenné poznatky o možnosti modifikovat houbový metabolismus fytochemikáliemi, které jsou často odpadními produkty průmyslu. Informace shrnuté v práci mohou mít významný dopad na zkvalitnění biotechnologických postupů, tam kde je snaha o zvýšení výnosu biomasy a navození produkce sekundárních metabolitů v případech, kde je jejich produkce za normálních podmínek umlčená.

Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.