CHKO Kokořínsko

Jaké růstové charakteristiky predikují zvýšené riziko mortality borovice lesní vlivem sucha v krajině?

Autor(ka)
Vláčilová, Klára
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
Poznámky a/nebo abstrakt

V minulosti byla mortalita borovic vlivem sucha fenoménem jižní Evropy a alpských údolí, avšak i v Česku se klimatické změny začínají promítat na zdravotním stavu lesů. Borovice lesní na Kokořínsku jsou v posledních deseti letech stresovány rostoucím suchem do té míry, že dochází k jejich odumírání. V porostech vzniká mozaika živých a odumřelých borovic, která vybízí k úvaze, jaké charakteristiky měly vliv na to, že některé stromy v rámci jedné plochy odumřely, zatímco další přežívají. Cílem této práce je identifikovat tyto růstové charakteristiky, a dále po vzoru výzkumů borovic v jižní Evropě zjistit kdy/jestli došlo k oddělení růstových trendů živých a mrtvých stromů. Pro tento účel byly na šesti plochách na jižním Kokořínsku odebrány letokruhové vývrty z celkem 291 borovic. Polovina vývrtů pocházela z mrtvých a polovina z živých stromů. Pro každý odvrtaný strom byla také v terénu naměřena výčetní tloušťka (DBH). Korelace růstu s klimatem potvrdila, že růst borovic byl limitován suchem v letních měsících. Na letokruhové řady mají statisticky významný vliv i podmínky v roce předcházejícím tvorbě letokruhu. Z t-testů zjišťujících rozdíly v charakteristikách živých a odumřelých stromů vyplývá, že odumíraly menší stromy (s menší výčetní tloušťkou). V ostatních sledovaných prediktorech (věk, průměrná šířka letokruhu, sensitivita, resistence, resilience) se živé a odumřelé borovice signifikantně nelišily, ačkoli bez statistické významnosti byly určité systematické rozdíly zaznamenány. Živé a mrtvé stromy se nelišily ani v dlouhodobých růstových trendech, je tedy zapotřebí vzít v potaz, že i stromy, které nyní přežívají, mohou při pokračujícím působení sucha odumřít, neboť nebyla odhalena adaptační růstová strategie, která by je výrazně odlišovala od mrtvých stromů. Kokořínsko je tak potenciálně ohroženo rozsáhlou mortalitou borových porostů, která by zásadním způsobem ovlivnila ráz krajiny v této chráněné krajinné oblasti.

Analýza meteorologických faktorů ovlivňujících růst a stres suchem borovice lesní na Kokořínsku.

Autor(ka)
Šimkovič, Adam
Rok
2026
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Mnoho posledních desetiletí pozorujeme trend rychlého nárůstu průměrných teplot doprovázeného neustále se zintenzivňujícími obdobími sucha. Účinky tohoto jevu, obecně nazývaného jako globální oteplování, mohou zvyšovat frekvenci a intenzitu lesních požárů i zranitelnost dřevin vůči různým škůdcům, což může vést k omezení jejich růstu. Hlavními cíli této práce jsou zhodnocení dopadu stupňujících se vln horka a sucha na růst porostů borovice lesní a identifikace faktorů ovlivňujících jejich vývoj v Chráněné krajinné oblasti Kokořínska. Pro tento účel byly analyzovány vzorky odebrané ze 16 jedinců, doplněné letokruhovými sériemi 38 starších vývrtů. Vzorky byly laboratorně zpracované, obroušené a naskenované. S využitím softwaru WinDendro byly ze získaných snímků změřené šířky jednotlivých letokruhů a výsledná data byla exportována ve speciálním formátu .rwl. Následně byly vzorky křížově datovány v programu PAST 4 a vyhodnoceny v statistickém programu RStudio. Výsledky ukazují, že zvýšené teploty v září předchozího roku, a dále v lednu a dubnu roku tvorby letokruhu mají na roční radiální přírůst borovice lesní výrazně negativní vliv. Naopak kombinace vyšších teplot v říjnu minulého roku spolu s nadprůměrnými srážkovými úhrny během září předchozího, května a července daného roku růst borovic stimulují. Uvedená zjištění by mohla být užitečná při dalším modelování vývoje borových lesů a přispět tak k ucelení poznatků o dopadu stále se zhoršujících klimatických podmínek na tyto lesní ekosystémy.