xylém

Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie.

Autor(ka)
Tomeš, Miroslav
Rok
2023
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot („divergence problem“) nebyl v této práci jednoznačně pozorován.

Ekologické trendy v produkci xylému dřevin.

Autor(ka)
Tichý, Jan
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.

Sezónní změny v reakci vodivosti xylému na iontové složení xylémové šťávy u vybraných dřevin.

Autor(ka)
Doubková, Pavlína
Rok
2018
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Změna hydraulické vodivosti xylému v závislosti na iontovém složení xylémové šťávy (tzv. iontový efekt) je důležitý, avšak málo prozkoumaný fyziologický mechanismus, který významným způsobem ovlivňuje dálkový transport vody v rostlinách. Velikost iontového efektu se v průběhu roku mění v závislosti na podmínkách prostředí a aktuálních požadavcích na zásobování nadzemních částí rostliny vodou, často se také mezidruhově liší. Ačkoliv mechanismus vyvolávající iontový efekt nebyl doposud zcela objasněn, mezidruhové rozdíly ve velikosti iontového efektu do značné míry souvisí s anatomickou stavbou xylému, zejména vodivých elementů. Tato diplomová práce se věnuje porovnání základních anatomických parametrů xylému větviček mezi vybranými druhy temperátních dřevin s rozdílnou pórovitostí dřeva (roztroušeně vs. kruhovitě pórovitá stavba xylému) a zkoumá spojitosti mezi těmito parametry a velikostí iontového efektu. Dále se tato práce zaměřuje na hledání rozdílů ve velikosti iontového efektu měřeného v průběhu roku mezi dřevinami s roztroušeně a kruhovitě pórovitou stavbou dřeva. Hydraulická měření nezbytná ke stanovení velikosti iontového efektu byla provedena na větvích tří druhů s roztroušeně pórovitou stavbou xylému (Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fagus sylvatica) a tří druhů s kruhovitě pórovitou stavbou xylému (Fraxinus excelsior, Quercus robur, Robinia pseudoacacia) v průběhu každého lichého měsíce. Anatomické analýzy byly současně provedeny na druzích A. pseudoplatanus, C. betulus, Q. robur a R. pseudoacacia. Anatomická pozorování naznačují, že vybraní zástupci s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva mají cévy o větších průměrech a délce ve srovnání s druhy s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva. Xylém druhů s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva navíc obsahoval prokazatelně vyšší relativní podíl živých parenchymatických buněk (o 10 %) a větší kontaktní plochu mezi cévami a parenchymem (o 7 %). Pozitivní lineární závislosti mezi velikostí iontového efektu a (i) množstvím axiálního parenchymu, (ii) celkovým množstvím parenchymu v xylému, (iii) kontaktní plochou parenchymatických buněk s cévami a iv) relativním podílem kůry (která je z velké části tvořena živými parenchymatickými buňkami) naznačují, že stavba dřeva s vyšším podílem živých parenchymatických buněk může podmiňovat velikost iontového efektu. Zkoumání sezónních změn ve velikosti iontového efektu ukázalo, že iontový efekt je zejména v půběhu vegetační sezóny prokazatelně vyšší u druhů s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva (o ~10 %). Výsledky této studie naznačují, že druhy s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva by mohly využívat iontový efekt k rychlejší obnově vodivé kapacity xylému po zimě a celkovému zvýšení efektivity zásobování nadzemních částí vodou během vegetační sezóny.