Population biology and genetics of rare species of wet habitats.
Mokřady, vlhké a slatinné louky jsou v současnosti považovány za jedny z nejohroženějších biotopů v Evropě. V důsledku změn v zemědělském hospodaření (intenzifikace zemědělství, odvodňování nebo naopak upuštění od tradiční péče jako bylo kosení) jejich počet výrazně poklesl a stejný osud potkal druhy na tyto biotopy vázané. Tato práce se zabývá populační biologií a genetikou dvou druhů vázaných na tyto biotopy. Kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata) je kriticky ohrožený druh, jehož nížinné populace jsou na pokraji vyhynutí, přestože v okolních zemích je v horských biotopech poměrně hojná. Cílem dizertační práce bylo zjistit, zda jsou nížinné populace geneticky odlišné od horských a jaká v nich zbyla genetická diverzita. Druhý neméně podstatný cíl se zaměřil na rozdíly v populační biologii druhu v různých prostředích (slatinné louky ve srovnání s horskými biotopy). Horské populace mají vyšší genetickou diverzitu než populace nížinné. Nepodařilo se jednoznačně potvrdit odlišnost nížinných populací. Na druhou stranu některé parametry genetické diverzity naznačují možnou reliktnost a odlišnost těchto populací, byť část nížinných populací vznikla jako důsledek rozšíření po skončení poslední doby ledové. Nížinné populace na slatinných loukách v současné době trpí nedostatečnou generativní reprodukcí v podobě nedostatku semenáčků v důsledku nepříznivého stavu vegetace a velkému množství zničených květenství. Na základě této dizertační práce lze říct, že nížinné populace jsou hodny ochrany. Ochranářské úsilí by mělo být zaměřeno zejména na vhodný management zacílený na uchycování semenáčků (tvorba míst s obnaženým půdním povrchem). Další část dizertační práce se zaměřuje na orchidej prstnatec májový (Dactyloriza majalis subsp. majalis). Také tento druh obývá vlhké louky, je ale podstatně hojnější. Na mnoha místech došlo ke snížení početnosti populací tohoto druhu. U některých populací došlo ale po propadu v početnosti k opětovnému nárůstu populace v důsledku ochranářských opatření. Otázkou je, zda se populační propad projevil i v genetické diverzitě. Výsledky publikované v této dizertační práci ukázaly, že populační propad neměl vliv na genetickou diverzitu. Na druhou stranu nekvetoucí rostliny (částečně představující novou generaci rostlin) měly nižší genetickou diverzitu což naznačuje, že ke snížení genetické diverzity může dojít v budoucnosti. Genetická diverzita má u druhu vliv na biologickou zdatnost. Tato dizertační práce přispěla k rozšíření znalostí o vzácných druzích mokřadních luk a její výsledky můžou výt použity v praktické ochraně přírody. V jistou rezervou můžou být získané výsledky použity i na jiné vzácné druhy vlhkých luk.
