Pinus sylvestris

Jaké růstové charakteristiky predikují zvýšené riziko mortality borovice lesní vlivem sucha v krajině?

Autor(ka)
Vláčilová, Klára
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje.
Poznámky a/nebo abstrakt

V minulosti byla mortalita borovic vlivem sucha fenoménem jižní Evropy a alpských údolí, avšak i v Česku se klimatické změny začínají promítat na zdravotním stavu lesů. Borovice lesní na Kokořínsku jsou v posledních deseti letech stresovány rostoucím suchem do té míry, že dochází k jejich odumírání. V porostech vzniká mozaika živých a odumřelých borovic, která vybízí k úvaze, jaké charakteristiky měly vliv na to, že některé stromy v rámci jedné plochy odumřely, zatímco další přežívají. Cílem této práce je identifikovat tyto růstové charakteristiky, a dále po vzoru výzkumů borovic v jižní Evropě zjistit kdy/jestli došlo k oddělení růstových trendů živých a mrtvých stromů. Pro tento účel byly na šesti plochách na jižním Kokořínsku odebrány letokruhové vývrty z celkem 291 borovic. Polovina vývrtů pocházela z mrtvých a polovina z živých stromů. Pro každý odvrtaný strom byla také v terénu naměřena výčetní tloušťka (DBH). Korelace růstu s klimatem potvrdila, že růst borovic byl limitován suchem v letních měsících. Na letokruhové řady mají statisticky významný vliv i podmínky v roce předcházejícím tvorbě letokruhu. Z t-testů zjišťujících rozdíly v charakteristikách živých a odumřelých stromů vyplývá, že odumíraly menší stromy (s menší výčetní tloušťkou). V ostatních sledovaných prediktorech (věk, průměrná šířka letokruhu, sensitivita, resistence, resilience) se živé a odumřelé borovice signifikantně nelišily, ačkoli bez statistické významnosti byly určité systematické rozdíly zaznamenány. Živé a mrtvé stromy se nelišily ani v dlouhodobých růstových trendech, je tedy zapotřebí vzít v potaz, že i stromy, které nyní přežívají, mohou při pokračujícím působení sucha odumřít, neboť nebyla odhalena adaptační růstová strategie, která by je výrazně odlišovala od mrtvých stromů. Kokořínsko je tak potenciálně ohroženo rozsáhlou mortalitou borových porostů, která by zásadním způsobem ovlivnila ráz krajiny v této chráněné krajinné oblasti.

Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie.

Autor(ka)
Tomeš, Miroslav
Rok
2023
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot („divergence problem“) nebyl v této práci jednoznačně pozorován.

Ekologie borovice blatky (Pinus rotundata LINK) ve vztahu k regeneraci blatkových borů = Ecology of bog pine (Pinus rotundata LINK) in relation to regeneration of bog pine forests.

Autor(ka)
Bastl, Marek
Rok
2008
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Ecology of Pinus rotundata, and partly also of accompanying trees Pinus sylvestris and Picea abies, was studied. Experiments with seedlings and field observations were conducted to find the limitations in rejuvenation of studied species. Succession in bog pine forest after different types of disturbances and changes of the Pinus rotundata forests during the last fifty years were analyzed.