Nejstarší nálezy bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) z Čech

Autor/autoři
Jiří Danihelka, Lajos Somlyay, Petr Pyšek
Abstrakt

Nově objevený sběr bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) z roku 1871 z Teplic v severních Čechách, dnes uložený v Maďarském přírodovědeckém muzeu v Budapešti, představuje nejstarší fyzický doklad přítomnosti tohoto invazního druhu na území České republiky. Je to téměř jistě sběr z kultury. Dosud známý sběr z Úšovic u Mariánských Lázní, který se naopak vztahuje ke zplanělé rostlině, je o 6 let mladší. Jak ukazují dosud přehlížené údaje ze stejné doby, bolševník se v té době šířil i v širším okolí Františkových Lázní, a to i v nivě Ohře východně od města. Naopak údaj o výskytu bolševníku velkolepého v Lázních Kynžvartě v roce 1862, který se v botanické literatuře považuje za nejstarší zprávu o pěstování tohoto druhu, nebo dokonce o nálezu zplanělé rostliny, se při bližším prozkoumání ukázal jako mylný a ve skutečnosti se vztahuje k výskytu bolševníku obecného (H. sphondylium) v okolí Mariáských Lázní.

V denním tisku a v textech přístupných na internetu v českém i německém jazyce se uvádí, že bolševník velkolepý byl přivezen do Čech už v roce 1851, a to do zámeckého parku v Lázních Kynžvartě. Primární zdroj této informace se autorům článkům nepodařilo najít, zároveň se jim ale ani nepodařilo toto tvrzení vyvrátit. Vzhledem k tomu, že nálezy zplanělých rostlin jsou známy už ze sedmdesátých let 19. století, lze předpokládat, že se bolševník dostal do Čech podstatně dříve než v roce 1871. Zda to bylo právě v roce 1815 a zda semena bolševníu velkolepého získal rakouský zahraniční ministr Metternich darem od ruského cara Alexandra I. na Vídeňském kongresu, zatím není s jistotou známo.

Rubrika
Rok
2020
Ročník
55
Číslo
2
Stránka
197