Autor poukazuje na odlišné pojetí termínů vyjadřujících výškové stupně v geografických a botanických oborech. Srovnává je, poukazuje na komplikace spojené s definicemi výškových stupňů pro účely fytogeografického členění ČR, podle kterých jsou striktně vázané na vymezené fytogeografické oblasti termo- a mezofytika. Doporučuje je používat nadále spíše ve volnějším pojetí podle převažující reálné (resp. potenciální přirozené) vegetace, převažující nadmořské výšky a charakteru reliéfu.
Článek je součástí digitální knihovny MZK, dostupný zde.