Zarovnaný povrch jihovýchodního okraje České vysočiny prostupuje síť říčních údolí, jejichž současný charakter se začal formovat v mladších třetihorách. Zvláště na nárazových svazích meandrů říčních údolí docházelo к obnažování geologického podloží a vytvářely se skalnaté ostrohy, které byly po celý postglaciál významným stanovištěm přirozené nelesní vegetace v předhůří Českomoravské vrchoviny.
Asociace Festuco pallentis-Alyssetum saxatilis Klika ex Čeřovský 1949 coir. Gutermann et Mucina 1993 ze svazu Alysso saxatilis-Festucion pallentis je extrémním typem přirozené vegetace primárního bezlesí, který se vyskytuje na osluněných strmých skalních stěnách a teráskách budovaných převážně kyselými silikátovými horninami (granitoidy, ruly, granulity) nebo vzácněji amfibolity a krystalickými vápenci.
Nově byla tato vegetace zaznamenána právě v předhůří Českomoravské vrchoviny, na výchozech v údolích řek Dyje, Jevišovky, Oslavy a Jihlavy.
Článek je součástí digitální knihovny MZK, dostupný zde.