Lnice vonná (Linaria odora) byla do České republiky zavlečena počátkem šedesátých let 20. století s železnou rudou původem z jižní Ukrajiny na pobočnou skládku rudy Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Polance nad Odrou. Výskyt této lnice, která je ve svém původním areálu vázána na písčité biotopy, je doložen z let 1963-1965. Položky tohoto druhu jsou uloženy v několika veřejných herbářích.
Silenka východní (Silene csereii) byla zavlečena na rudiště Třineckých železáren Velké říjnové socialistické revoluce v Třinci, pobočné rudiště Vítkovických železáren v Polance nad Odrou a podle literatury snad i na hlavní rudišt v Ostravě-Vítkovicích. V Třinci je výskyt doložen sběrem z r. 1961, v Polance nad Odrou dvěma nezávislými sběry z r. 1964. Rostliny z Třince a Vítkovic byly mylně určeny jako varieta druhu S. vulgaris (S. inflata var. leptophylla) a nález byl takto i uveřejněn.
Výskyty obou druhů na moravskoslezských rudištích zanikly pravděpodobně se zpracováním uložené rudy, nejpozději se zrušením rudiště. S odstupem bezmála 60 let je zřejmé, že šlo o krátkodobé nebo jednorázové výskyty. Obě rostliny lze tedy v květeně České republiky zařadit k přechodně zavlečeným neofytům, jejichž zdomácnění je velmi málo pravděpodobné.
