Lesní vegetace území západně od Třebíče.

V letech 2017 a 2018 jsem studovala lesní společenstva v území západně od Třebíče, kde byla této vegetaci dosud věnována jen malá pozornost. Zapsala jsem 25 fytocenologických snímků a ke každé ploše zjišťovala vybrané faktory prostředí (pH a hloubka půdy, organický podíl v půdě, korunový zápoj, nadmořská výška, Heat Load Index). Fytocenologické snímky byly pomocí algoritmu K-means klasifikovány do pěti skupin vegetace: (i) prameništní olšiny, (ii) potoční olšiny, (iii) eutrofní lesy na mezických stanovištích se zastoupením ušlechtilých listnáčů, (iv) suťové lesy s jedlí a (v) bučiny. Samostatně vyčleněnou skupinu tvoří jeden snímek skalního boru. Za pomoci expertního systému a fytocenologické literatury byly fytocenologické snímky zařazeny do svazů a asociací: Tilio platyphylli-Acerion (Aceri-Tilietum, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris), Luzulo-Fagion sylvaticae (Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae), Alnion incanae (Stellario nemorum-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris), Fagion sylvaticae (Galio odorati-Fagetum sylvaticae, Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae), Carpinion betuli a Dicrano-Pinion sylvestris. Pomocí gradientové analýzy DCA jsem zkoumala hlavní směry floristické variability v datech a jejich vztah k faktorům prostředí. Lesní vegetaci v území nejvíce ovlivňuje vlhkost prostředí a množství živin spolu s pH půdy.