Evropský vegetační archiv (EVA) je centralizovaná evropská databáze fytocenologických snímků vytvořená pracovní skupinou IAVS European Vegetation Survey. Tato databáze je plně funkční od roku 2014. Uchovává kopie národních a regionálních fytocenologických databází v jednotném formátu programu TURBOVEG 3.

Databáze Pladias, dostupná online na portálu www.pladias.cz, byla vytvořena v rámci stejnojmenného projektu Grantové agentury ČR (PLant DIversity Analysis and Synthesis) v letech 2014–2018.

Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP) s více než 24,7 miliony záznamů (z nich je 73 % cévnatých rostlin) představuje nejrozsáhlejší databázi druhové diverzity České republiky.

Sbírky v botanických zahradách představují dosud málo využívaný zdroj pro komparativní ekologii druhů. Jejich velkou výhodou je, že zahrnují velký počet druhů pěstovaných v podobných podmínkách a zahradníci často velmi dobře znají chování těchto druhů (což profesionálním ekologům často schází). Na druhé straně sbírky obvykle zahrnují jen jeden nebo několik málo genotypů (někdy i úmyslně sbíraných netypických rostlin), navíc často udržovaných v kultuře poměrně dlouhou dobu (s nejasnými následky pro jejich genetickou i negenetickou variabilitu).

Rostlinná společenstva se mění na různých časových škálách a botanické archivy a databáze jsou vhodným zdrojem informací o této změně. Pokud chceme zjistit dlouhodobou změnu biodiverzity, druhového složení a odvozených vlastností vegetace, můžeme využít historické fytocenologické snímky. Opakované snímky se dnes využívají celosvětově k posouzení změn biodiverzity vegetace a na ni působících vlivů – obecně mluvíme o globální změně, ačkoli bezprostřední procesy se odehrávají přímo na úrovni konkrétních společenstev.

Moderní databáze botanických dat jsou slibným nástrojem k získání nových výsledků, založených na analýze velkých objemů dat. V tomto příspěvku představujeme novou paleoekologickou databázi makrozbytků rostlin nalezených v přírodních sedimentech (rašelina, slatina, jezerní sedimenty) na území České republiky a Slovenska.

Dnešní doba přináší velké možnosti při kompilaci velkých botanických databází, od kterých si často slibujeme zodpovězení velkých ekologických otázek. Některé z těchto databází zahrnují dokonce celé kontinenty, ba i světy. Celou Evropu pokrývají zejména fytocenologické databáze (EVA) a některé paleoekologické databáze (NEOTOMA; zejména její část EPD).

Poslední seznam herbářových sbírek v České republice a na Slovensku (Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae) byl připraven v roce 2001 a zachycuje situaci před 20 lety. Pomocí webového dotazníku jsme se proto pokusili shromáždit aktuální údaje o stavu herbářových sbírek v České republice.

Zatímco v českých muzeích se elektronické databáze používají ke katalogizaci sbírek už od počátku devadesátých let, zůstávaly Herbářové sbírky Univerzity Karlovy (PRC) a herbář Masarykovy univerzity (BRNU) dlouho bez elektronických katalogů.

Šíření nepůvodních druhů rostlin významně ovlivňuje současnou vegetaci a v mnoha případech může mít dalekosáhlé následky. Je tedy důležité zjistit, které biotopy jsou nejvíce ohrožené a které faktory k tomu přispívají. Díky rozsáhlé vegetační databázi EVA (European Vegetation Archive) je možné studovat zastoupení neofytů v různých vegetačních typech na úrovni celé Evropy.