pastva

V posledních dvou desetiletích bylo na jižní Moravě realizováno množství projektů, jejichž cílem bylo obnovit nebo vytvořit mokřadní biotopy v zemědělské krajině. V letech 2022–2023 jsem v této oblasti provedla floristický a vegetační průzkum 30 revitalizovaných mokřadů, při kterém bylo nalezeno celkem 62 ohrožených druhů a několik významných typů vegetace typických pro kriticky ohrožený biotop slanisk. Významné nálezy flóry a vegetace byly zasazeny do regionálního kontextu a každá lokalita byla krátce charakterizována. Konduktivita a pH signifikantně ovlivňují složení rostlinných společenstev. Lokality v úvalech jsou bohatší než lokality v pahorkatinách, ale pro halofyty tento rozdíl není významný. Celkový počet druhů a počet nepůvodních druhů roste s velikostí lokality, počet ohrožených druhů a halofytů však klesá se dobou uplynulou od revitalizace. Na základě získaných terénních znalostí o dynamice ohrožené flóry a vegetace a zkušeností lidí zabývajících se péčí o mokřady a slaniska doporučuji následující zásady pro ekologickou obnovu a údržbu obnovených nížinných mokřadů: (1) pro rozvoj litorální vegetace je důležité, aby tůně byly dostatečně velké a jejich břehy měly co nejmírnější sklon, (2) není vhodné revitalizované mokřady osázet množstvím dřevin, (3) vhodný management představuje pastva dobytka, (4) v případě, že není možná, je ne-zbytné zajistit pravidelnou seč a odstraňování biomasy s občasným narušováním půdního povrchu. Při revitalizacích by nemělo docházet k likvidaci floristicky nebo faunisticky cenných biotopů, zejména polních mokřadů.

Pastva divokých kopytníků je klíčovým faktorem, který výrazně ovlivňuje ekosystémy. Přítomnost kopytníků se neprojevuje pouze jako pastevní tlak ve smyslu spásání vegetace, ale také skrze vlivy jako je okus, depozice živin nebo eroze půdy. Pastevní tlak divokých kopytníků je proměnlivý v čase, stejně tak tolerance k pastvě jednotlivých druhů rostlin v závislosti na dalších faktorech prostředí. Některé druhy jsou schopny se s mírným pastevním tlakem vyrovnat lépe než jiné a je možné sledovat i zvyšování druhové diversity společenstva, naopak vysoký pastevní tlak ovlivňuje společenstva negativně, způsobuje pokles druhové diversity a často vede k ruderalizaci vegetace. Vlivem vysokých hustot divokých kopytníků a intenzivního pastevního tlaku dochází k rozsáhlým změnám věkové i druhové struktury lesních i nelesních ekosystémů. Tato bakalářská práce se zabývá vlivy kopytníků na vegetaci lesních i nelesních společenstev, které jsou proměnlivé v kontextu abiotických faktorů prostředí. Také nabízí pohled na problematiku divokých kopytníků v národních parcích a chráněných krajinných oblastech v České republice.