Na konferenci zaznělo celkem 28 příspěvků. Účastníci se mohli dovědět celou řadu informací z historie i současnosti herbářů a botanických zahrad. Dále o jejich využití ve výzkumu i praxi, i o databázových systémech, které tyto instituce využívají.
Pro více informací viz stránku Konference ČBS 2019, fotografie z konference naleznete ve Fotogalerii.
https://www.ibot.cas.cz/cs/vedecka-cinnost/databaze/#DTM
Herbářové sbírky jsou národním kulturním dědictvím. Z vědeckého hlediska nejhodnotnější jsou typové položky, neboť jméno taxonu je s nimi navždy svázáno a materiál tak slouží dalšímu taxonomickému studiu. Typový materiál je jakýmsi rodinným stříbrem, z větší části však nerozpoznaným.
Pěstováním a šlechtěním vznikla u zemědělsky využívaných druhů obrovská vnitrodruhová genetická diverzita, reprezentovaná šlechtěnými a krajovými odrůdami a jiným genetickým materiálem, které jsou spolu s planými příbuznými druhy označovány jako genetické zdroje rostlin (GZR).
Databáze sukcesních sérií, kterou se nám v posledních letech podařilo sestavit, obsahuje téměř 3 500 vegetačních snímků různého sukcesního stáří, z 21 různých typů člověkem narušených stanovišť na území České republiky a zachycuje přes 1 079 druhů naší flóry. Zaznamenává průběh sukcese v těžebních prostorech, průmyslových deponiích, dále na silničních okrajích, lesních pasekách, průsecích po železné oponě, imisních holinách, opuštěných polích a dalších antropogenních stanovištích.
Příkladem využití fytocenologických snímků z Evropského vegetačního archivu jsou studie zaměřené na druhovou bohatost evropské vegetace. Tyto studie vznikají v rámci rozsáhlého týmu spoluautorů, který je tvořen odborníky a přispěvateli dat z mnoha zemí Evropy. Jedná se o výzkum, který byl pro roztříštěnost datových zdrojů v podobném prostorovém rozsahu až donedávna nemyslitelný. Umožnila jej až integrace jednotlivých národních, regionálních a tematických databází do jedné platformy a dlouhodobě rozvíjená mezinárodní spolupráce.
Herbár SNM-PM v Bratislave, medzinárodný akronym BRA, bol založený v roku 1924. Ako celok predstavuje najväčšiu a najvýznamnejšiu botanickú zbierku na Slovensku. Zbierka obsahuje 490 000 položiek rozdelených na papraďorasty a cievnaté rastliny (285 000 ks), machorasty (42 000 ks), riasy (4 000 ks), huby (85 000 ks), lišajníky (74 000 ks) a semená (2 400 ks) z celého sveta, pričom takmer 70 % pochádza zo Slovenska.
Botanické sbírky Národního muzea představují spolu s herbáři Univerzity Karlovy nejrozsáhlejší sbírkové prameny dokumentující kromě rozšíření a taxonomie rostlin ve středoevropském prostoru taktéž historii jejich výzkumu a často i osudy jednotlivých účastníků.
The current vegetation database of the Institute of Botany, Slovak Academy of Sciences, the Slovak Vegetation Database (SVD), is one of the largest national vegetation databases in Europe. It contains phytosociological relevés from the early 1920s to the present time, which allows us to analyze vegetation changes in time. This database was used successfully for describing changes in riparian forests from the 1950s up to the present.
Ve sbírkách Muzea Broumovska se nachází unikátní herbář z 16. století – pravděpodobně nejstarší sbírka sušených rostlin na území ČR. Soustředíme se především na objasnění vzniku herbáře a jeho cesty do broumovského kláštera, jeho srovnání s dobovými německými herbáři, dále na revizi botanických druhů, včetně překladu doprovodných textů. Výsledky naší práce by měly zpřístupnit tento jedinečný historický pramen odborné veřejnosti a s jejich použitím chceme usilovat o restaurování a digitalizaci herbáře.
Unie botanických zahrad ČR byla založena v roce 2005. Zastupuje zahrady na národní i mezinárodní půdě, organizuje vzájemná setkání, konference a výstavy. Provozuje databázi pěstovaných rostlin florius.cz, kterou v současnosti využívá 18 zahrad. Kromě seznamů jsou v databázi veřejně přístupná pasportní data pěstovaných rostlin.
Botanické zahrady udržují kolekce rostlin z celého světa, a dávají tak možnost získat pro vědecké bádání bohatý rostlinný materiál. Snad ještě větší význam nabývají v posledních desetiletích botanické zahrady v ochraně genofondu. Botanické zahrady ČR stupňují své úsilí v tomto směru a zlepšují podmínky pro úspěšnou dlouhodobou kultivaci ohrožených druhů rostlin se známým původem. Sdílejí tyto sběry mezi sebou, vyměňují si poznatky o způsobech jejich pěstování, budují biotopové expozice prezentující problematiku ochrany přírody veřejnosti.
