Botanické sbírky a databáze a jejich využití ve výzkumu a praxi [Konference ČBS 30. 11. - 1. 12. 2019 ]

Na konferenci zaznělo celkem 28 příspěvků. Účastníci se mohli dovědět celou řadu informací z historie i současnosti herbářů a botanických zahrad. Dále o jejich využití ve výzkumu i praxi, i o databázových systémech, které tyto instituce využívají.

Pro více informací viz stránku Konference ČBS 2019, fotografie z konference naleznete ve Fotogalerii

Adéla Pokorná: Archeobotanická databáze ČR a možnosti jejího využití pro studium migrací archeofytů v minulosti

Archeobotanika se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků (nejčastěji semen a plodů) nalezených v archeologických kontextech. Většinu makrozbytků je možné na základě jejich tvaru (s použitím atlasů a srovnávacích sbírek) přiřadit konkrétnímu taxonu. Vzhledem k tomu, že archeologicky zkoumané lokality se ve většině případů vážou na místa spojená s lidskou aktivitou, jsou archeobotanická data ideálním zdrojem informací pro poznání historie synantropní vegetace.

Patrik Mráz a kol.: Klimatická změna a herbářové sbírky: izotopový důkaz pro růst atmosférického CO2 a změnu v příjmu dusíku za posledních 200 let

Analýzy obsahu uhlíku (C) a dusíku (N) v listech a obsahu jejich stabilních isotopů v opakovaně sbíraných vzorcích rostlinných pletiv mohou poskytnout informace o ekofyziologických procesech v rostlinách a o změnách těchto procesů v čase. Analyzovali jsme proto vzorky deseti druhů cévnatých rostlin opakovaně sbíraných během posledních dvou století na pěti lokalitách v České republice. Tyto vzorky jsme získali z jedenácti českých a polských veřejných i soukromých herbářů (BRNM, BRNU, CB, herb. L.

Karol Marhold: Súčasný stav medzinárodných nomenklatorických, taxonomických a chorologických databáz

Vedný odbor Biodiversity Informatics (zahŕňajúci informatické aplikácie v štúdiu biodiverzity) je u nás aspoň pod týmto označením pomerne neznámy, hoci v celosvetovom meradle je už dobre zavedený a to nielen v rámci univerzitných študijných programov ale aj v bežnej praxi. S produktmi tohto vedného odboru, ktoré vznikli väčšinou ako výsledok veľkých medzinárodných projektov alebo aktivít veľkých botanických inštitúcií, sa však stretávame v každodennej botanickej praxi.

Zdeněk Kaplan: Nálezová část databáze Pladias a její využití pro mapování rostlin

Výzkum květeny má v České republice dlouhou tradici. Přestože floristický průzkum přinesl obrovské množství údajů o rozšíření rostlin, tato data jsou převážně v knihách, časopisech, dílčích databázích nebo v podobě herbářových sběrů, což znesnadňuje jejich efektivní využívání. Dosud proto není k dispozici ani žádné souborné dílo s mapami rozšíření českých rostlin a více než polovina druhů dosud nebyla mapována vůbec.