Informace členům

Česká botanická společnost vydává pro své členy třikrát do roka (v lednu, březnu a září) souhrnné Informace členům, jejichž obsahem jsou pozvánky na akce ústředí ČBS a jejích poboček, sekcí a pracovních skupin a jiná sdělení.


Douglaska tisolistá v lesních výsadbách - vyjádření ČBS

Ilustrační obrázek - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)

 

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je původem ze Severní Ameriky. Místy se v českých lesích pěstuje (a úspěšně zmlazuje), doposud je zastoupena přibližně 0,24 %, jak uvádí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.

V souvislosti s rozpadem smrkových monokultur se uvažuje o jejím využití v obnově lesních porostů. Vykazuje totiž značnou odolnost vůči suchu i vysokou produkci dřevní hmoty. Po hospodářské stránce je proto velmi ceněna.

Časopis Botanika 2019/2

Obálka časopisu Botanika 2019/2

 

V druhém letošním čísle časopisu Botanika najdete rozhovor s hlavním editorem Klíče ke květeně ČR Zdeňkem Kaplanem, představení nejobsáhlejší databáze rozšíření mechorostů a lišejníků v ČR, článek o identifikaci rostlin pomocí umělé inteligence a mnoho dalšího. Třeba příspěvek věnovaný floristickým kurzům ČBS.

Nová publikace věnovaná ohroženým rostlinám Ústeckého kraje

Obálka knihy "Ohrožené rostliny Ústeckého kraje"

 

Letos vyšla kniha věnovaná ohroženým rostlinám Ústeckého kraje. Vydavatelem je Muzeum Chomutov. V knize je na 223 stranách zpracováno 358 rostlinných druhů. U každého z nich je popsána jeho charakteristika, místa výskytu, rozšíření v ČR a podrobněji pak rozšíření v Ústeckém kraji. 

Archivní čísla Zpráv ČBS v digitální knihovně

 

Na stránkách Moravské zemské knihovny je k dispozici digitalizovaná verze Zpráv České resp. Československé botanické společnosti.

Nově jsou dostupné také ročníky 1994-1998. Zájemci zde tedy naleznou kompletní archiv od roku 1966 po rok 2010. (Zařazení dalších čísel plánujeme.)

Databáze článků na našich stránkách, která usnadní vyhledávání, je postupně doplňována, pokrývá zatím posledních 20 ročníků.

Vít Latzel: Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin

Ilustrační fotografie k přednášce o epigenetické paměti © V. Latzel

 

Evoluce se neobejde bez dědičné variability, která je zajištěna genetickou variabilitou, tedy variabilitou sledu bází DNA. Ale co kdyby existoval další systém umožňující dědičnou variabilitu, který je sice z velké části závislý na DNA variabilitě, ale je daleko pružnější a hlavně ovlivnitelný vnějšími faktory?

Během své přednášky nás Vít Latzel provede sérií experimentů, které pomáhají poodhalit úlohu dědičné epigenetické variability v ekologii a evoluci rostlin.