Vegetace mokřadních a rašelinných luk Rožnovské Bečvy a její změny vlivem různého managementu.

Mokřadní a obzvláště rašelinné louky hostí mnoho vzácných druhů rostlin a patří mezi jedny z nejohroženějších ekosystémů v Evropě. Znalost vhodného způsobu obhospodařování těchto luk je klíčovým faktorem pro zachování jejich typické struktury a druhové rozmanitosti. Hlavním cílem této práce bylo vyhodnotit různé způsoby obhospodařování na lokalitě Adámky v údolí Rožnovské Bečvy v Moravskoslezských Beskydech a jejich vliv na druhové složení, druhové bohatství cévnatých rostlin, mechorostů a indikačních druhů (slatiništní specialisté a ohrožené druhy) a obsah hlavních živin (dusík, fosfor, draslík) v biomase cévnatých rostlin. Dalším cílem bylo zachytit celkovou variabilitu mokřadní a rašelinné vegetace ve zbytku údolí Rožnovské Bečvy za účelem posouzení reprezentativnosti vegetace zastoupené na lokalitě Adámky a zachycené experimentálními plochami. V rámci vyhodnocení experimentu jsem posuzovala čtyři typy obhospodařování (seč jednou a dvakrát ročně, vyhrabávání stařiny, ponechání ladem) aplikované na trvalých plochách rozmístěných v šesti znáhodněných blocích po dobu posledních 14 let. Data jsem analyzovala pomocí smíšených lineárních modelů, metody PERMDISP, CCA s Monte Carlo permutačním testem a křivek hlavních odpovědí druhů. Pomocí Expertního systému Vegetace České republiky pro automatickou klasifikaci fytocenologických snímků jsem přiřadila zapsané snímky z širšího okolí lokality Adámky k vegetačním jednotkám. Variabilitu těchto snímků jsem hodnotila pomocí metody DCA a NMDS s pasivně promítnutými proměnnými prostředí – pH a konduktivitou vody. Druhové složení experimentálních ploch bylo statisticky významně odlišné v závislosti na aplikovaném způsobu obhospodařování. Největší rozdíly byly mezi plochami sečenými a plochami nesečenými. V nesečených plochách došlo v průběhu experimentu k nárůstu množství nadzemní biomasy některých druhů, což vedlo k signifikantnímu poklesu druhové bohatosti všech tří skupin (cévnaté rostliny, mechorosty a indikační druhy). Sečené porosty se jevily druhově bohaté, s nárůstem v početnosti nízkých a indikačních druhů. Množství hlavních živin v biomase pokleslo v průběhu experimentu bez ohledu na jednotlivé zásahy, zatímco poměr N/K se zvýšil, což odráží zvýšenou limitaci fosforem na celé lokalitě. Podél hlavního gradientu, korelovaného s hodnotami pH vody a produktivitou stanoviště, jsem v údolí Rožnovské Bečvy rozlišila pět hlavních typů mokřadní a rašelinné vegetace (Caricetum nigrae, Carici echinatae-Sphagnetum, Cirsietum rivularis, Scirpetum sylvatici a Angelico sylvestris-Cirsietum palustris). Výsledky studie potvrzují významný vliv seče jakožto spolehlivého způsobu udržení rozmanitosti mokřadních a rašelinných luk.