Geografická analýza mezidruhové hybridizace rodu Cirsium ve střední Evropě.
Mezidruhová hybridizace je významným evolučním prekurzorem speciace. I když je mnoho druhů rostlin schopných křížit se, frekvence hybridizace se mezi nimi může výrazně lišit. Tyto odlišnosti je potřeba zkoumat s ohledem na jejich evoluční, ochranářský a šlechtitelský význam. Rod Cirsium (pcháč) z čeledi Asteraceae je vhodný model pro výzkum zákonitostí mezidruhové hybridizace na malé fylogenetické škále. Předkládaná magisterská práce popisuje geografické rozšíření mezidruhových hybridů šestnácti druhů rodu Cirsium ve střední Evropě (C. acaulon, C. alsophilum, C. arvense, C. brachycephalum, C. canum, C. carniolicum, C. eriophorum, C. erisithales, C. greimleri, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. pannonicum, C. rivulare, C. spinosissimum, C. vulgare). Analýza rozšíření hybridů byla vypracována na základě studia herbářových položek většiny muzejních a univerzitních herbářů v České republice, na Slovensku a největších herbářů v Rakousku a Maďarsku. Lokality hybridů, zjištěné tímto studiem, byly přeneseny do databáze. Ta obsahuje 6 040 záznamů. Jako zkoumané území byly na základě množství záznamů vymezeny státy Rakousko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a region Jižní Tyrolsko. K lokalitám byly přiřazeny geografické souřadnice, jejichž pomocí, byly vytvořeny mapy rozšíření nalezených hybridů. Za pomoci údajů, pocházejících z odborných prací jiných autorů a předešlé bakalářské práce, byla zdokumentována rovněž distribuce rodičovských druhů. Z teoreticky možných 120 hybridů šestnácti studovaných druhů bylo z daného území zaznamenáno celkem 59 různých hybridů vyskytujících se v tomhle území s velice rozdílnou frekvencí. Nejhojnějšími hybridy jsou C. canum × C. oleraceum, C. oleraceum × C. palustre, C. oleraceum × C. rivulare, C. palustre × C. rivulare. Poznání rozšíření hybridů a jejich rodičů umožnilo taky stanovit tendenci druhů křížit se. Nejochotněji tvoří hybridy vzácné horské druhy Cirsium greimleri a C. carniolicum, které proto mohou být ohroženy genetickou korozí. Naopak nejméně hybridizuje druh slanisek C. brachycephalum, druh pastvin C. eriophorum a hojné, plošně rozšířené druhy C. arvense a C. vulgare. Data získaná studiem herbářového materiálu se ukázala jako vhodný nástroj pro reprezentativní stanovení různé míry intenzity mezidruhové hybridizace. Pomocí geografického překryvu v distribuci rodičovských druhů lze vysvětlit 15,74 % variability ve frekvenci hybridů.
