Tato bakalářská práce popisuje rozšíření žlutokvětých šťavelů Oxalis corniculata, O. dillenii a O. stricta v České republice podle dokladů z 18 herbářových sbírek. Tyto rostliny jsou u nás nepůvodní (jsou to neofyty), které na našem území dříve zdomácněly zvláště v teplých oblastech. Hlavní determinační znaky studovaných šťavelů jsou popsány na základě literární rešerše. Podle těchto diagnostických znaků byly revidovány herbářové doklady. Texty herbářových etiket byly zaznamenány do databáze v programu Acces. K takto získaným lokalitám byly doplněny odpovídající zeměpisné souřadnice a poté zhotoveny síťové kartogramy (v síti CEBA) rozšíření studovaných druhů. Nejrozšířenější ze studovaných druhů je O. stricta (621 záznamů), potom O. corniculata (186 záznamů) a nejvzácnější je O. dillenii (60 záznamů). Výsledky mapování potvrzují a podstatně doplňují dosavadní poznatky; a to o výskyty ve fytochorionech, odkud studované druhy nebyly dosud známy. Výsledky revizí byly uveřejněny v databázi Pladias.
Studium rozšíření žlutokvětých šťavelů Oxalis corniculata, O. dillenii a O. stricta v České republice probíhalo v letech 2017–2020. Nashromáždil jsem za tu dobu více než 6200 záznamů z revizí herbářových sbírek, floristické literatury, botanických databází a od některých zahrádkářů z různých míst České republiky. Všechny tři studované druhy jsou v České republice neofytního původu. Často se projevují jako úporné plevele v zahradnictvích, zahradách, ve spárách dláždění a jinde. Nejrozšířenější druh O. stricta (ve zpracování 4875 záznamů) se na našem území objevil nejspíš už koncem 18. století. Od té doby stihl osídlit většinu území České republiky a obsadit většinu vhodných stanovišť. Méně rozšířený druh O. corniculata (1061 záznamů) je ze tří studovaných šťavelů ekologicky nejvyhraněnější. Je urbanofilní; v sídlech se vyskytuje ve dvou varietách, vzácné nominátní var. corniculata a běžnější červenolisté var. repens. Výrazně se mi podařilo doplnit poznatky o rozšíření druhu O. dillenii (295 záznamů) a popsat současnou invazní dynamiku tohoto druhu. Mapy současného rozšíření pro všechny druhy jsou dostupné také v Databázi české flóry a vegetace (Pladias). Pro studované druhy byly dále zpracovány časové posloupnosti šíření, stanovištní charakteristika a modely rozšíření odrážející klimatickou niku druhů. Pro modelování rozšíření druhů byl použit algoritmus MaxEnt. Rozšíření druhů na území České republiky v modelu nejlépe odrážejí klimatické faktory, zvláště průměrná roční teplota, srážky a evapotranspirace. Pedagogickou část tvoří příprava na čtyři vyučovací hodiny. Jako bloková výuka může být vhodná do seminářů biologie nebo zeměpisu, případně ji lze použít i v rámci badatelských klubů. Hlavním tématem jsou herbářové sbírky. Cílem je především poukázat na důležitost herbářů v botanickém výzkumu a vést žáky k lepší práci s rostlinným materiálem. Zároveň zde aplikuji didaktické aktivity a přístupy, které posilují mezipředmětové vazby, například skrze výuku geografických informačních systémů, které mají v praxi své místo v řadě přírodovědných i technických oborů.
