přírodní podmínky

Práce se zaměřuje na charakteristiku přírodních poměrů obce Blatnička. Její součástí je zpracování dosavadních floristických údajů o daném území podle databáze Pladias. Je zpracována hlavně metodou rešerše. Území se nachází v jižní části Vnějších Západních Karpat a jeho rozloha činí 8,77 km2. Leží v povodí řeky Moravy. Hlavním vodním tokem je zde Svodnice. Území je budováno usazeninami spodní křídy a eocénu. Jedná se hlavně o flyšové vrsty tvořené vápnitými jílovci, jíly a slíny. Nejčastějšími půdními typy jsou černozemě a hnědozemě. Katastr spadá do klimatické oblasti T4 – teplá oblast. Teplota je zde oproti jiným oblastem nadprůměrná. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hlavně mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Jedná se o druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Quercus robur). V databázi Pladias se k danému území nacházelo skoro 6000 odkazů. V těchto odkazech je zachyceno 593 druhů. Není však vyloučeno, že se na daném území nachází více druhů, než je uvedeno. Některé nemusí být v databázi zaznamenány. 

V této bakalářské práci se věnuji přírodním poměrům a flóře jihozápadně města Raduň u Opavy, které dosud nebyly systematicky prostudovány. Práce nastiňuje charakteristiky přírodních poměrů a dokumentuje již existující floristické záznamy. Je založena především na rešerši dostupné literatury s floristickými záznamy, v menší míře pak na vlastním floristickém výzkumu, který slouží spíše k seznámení se s daným územím. Vymezená plocha má rozlohu necelých 7 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce mezi 311 a 432 m n. m. Z geomorfologického hlediska patří zkoumané území do oblasti Nízkého Jeseníku, nacházejícího se na jižním okraji Slezské nížiny a do oblasti Opavské pahorkatiny, která se rozprostírá na severovýchodním okraji Jesenické podsoustavy. Po stránce geologické se zkoumané území nachází v moravskoslezské části Českého masivu, který je tvořen usazeninami z období paleozoika a kenozoika. Na daném území se nachází 4 základní typy půd a to luvizem, glej, kambizem a fluvizem. Vymezené území náleží do povodí řeky Moravice. Vodním toky na studovaném území jsou potok Raduňka a potok Strouha. Z klimatického hlediska spadá tato oblast do oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou mezi 8 a 9 °C a průměrnými ročnímu srážkami kolem 600 mm. Z hlediska fytogeografie se studované území nachází ve fytogeografickém okresu Slezská pahorkatina a podokresu Opavská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetaci zde tvoří především lipová dubohabřina, strdivková bučina a biková bučina. Velká část území náleží do přírodního parku Moravice. V průběhu rešerše dostupné literatury a internetové databáze bylo zaznamenáno celkem 192 taxonů, z nichž 2 jsou klasifikovány jako kriticky ohrožené, 2 jako silně ohrožené a 3 jako ohrožené. V průběhu vlastního terénního výzkumu bylo determinováno 141 taxonů, z nichž 2 taxony patří na seznam silně ohrožených druhů podle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. 

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek. 

Bakalářská práce se zaměřuje na přírodní podmínky a cévnaté rostliny ve vsi Halenkovice a v jejím okolí. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu v období od července 2016 do dubna 2018. Databáze a literární zdroje uvádějí pro Halenkovice a jejich okolí 394 druhů, výskyt 211 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 72 druhů, o nichž jsem zmínky z dané lokality nenalezl.

Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území, které se nachází západně od Židlochovic. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin, který byl vytvořen rešerší floristických dat. Ze studovaného území je uváděno 479 taxonů, z toho 115 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Práce taktéž zahrnuje výsledky mého pilotního floristického průzkumu, při němž jsem nalezla 215 taxonů, z toho 85 nově pro studované území.

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Stěžejní částí práce je seznam druhů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je udáváno 413 taxonů, z toho 40 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Počet taxonů, které jsem nalezla během pilotního floristického průzkumu, činí 221, z toho 56 taxonů je pro sledované území nalezeno nově.

Tato bakalářská práce popisuje přírodní poměry a květenu studovaného území Havlíčkova Brodu a oblasti severně po obec Knyk. Hlavní částí práce je seznam taxonů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je uvedeno 568 taxonů, z toho 38 je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. V práci jsou zahrnuty výsledky pilotního floristického průzkumu parku Budoucnost, při němž jsem nalezla 60 druhů rostlin, z toho 22 taxonů je pro studované území nalezeno nově. Do herbáře bylo doloženo 19 nalezených položek. 

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů. 

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek.

Tato diplomová práce obsahuje dvě botanické exkurze, které jsou navrženy jako součást výuky biologie na střední škole. Trasy exkurzí se nacházejí v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Konkrétně se jedná o exkurze s názvem Dřeviny parku Budoucnost a Poznávání bylin v oblasti Vlkovsko. Součástí obou návrhů je charakteristika abiotických a biotických podmínek, plánek a popis trasy exkurze, seznam druhů cévnatých rostlin s vybranými charakteristikami, soubor pracovních listů pro žáky a metodický návod pro učitele. Pro obě lokality je připravena jarní a podzimní verze pracovních listů.