přírodní podmínky

Diplomová práce se zabývá květenou ve vsi Halenkovice jejího okolí na zlínsku. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu od července 2016 do dubna 2020. Databáze a literární zdroje uvádějí pro studované území 469 druhů, výskyt 347 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 129 druhů, o jejichž výskytu ve studovaném území jsem nenašel zprávy v literatuře. 

Diplomová práce pojednává o přírodních podmínkách a květeně území východně od Brna rozkládajícím se mezi obcemi Pozořice, Viničné Šumice a Vítovice. Navazuje na práci bakalářskou (Brtníková 2016), v níž byly zpracovány přírodní poměry studované oblasti a na základě literární rešerše floristických prací byl zhotoven seznam taxonů, nacházejících se ve vybraném území. Vymezená oblast má rozlohu asi 15 km² a rozkládá se v nadmořské výšce 300–504 m n. m. Jedná se o mírně teplou oblast s průměrnou teplotou 8–9 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 500 mm. Územím neprotékají žádné větší řeky a nevyskytují se zde ani větší vodní plochy, pyšnit se však může množstvím studánek, díky bohatosti podzemních zdrojů vody. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě. Z hlediska fytogeografie spadá téměř celé území do mezofytika, z jihu nepatrně zasahuje do termofytika. V jihovýchodní části, mezi obcemi Viničné Šumice a Vítovice, se nachází přírodní památka Hynčicovy skály. Terénní výzkum byl prováděn v období od jara 2015 do jara 2019. Z území uvádím celkem 809 taxonů. Během terénního výzkumu jsem nalezla 628 taxonů, z toho u 485 byl ověřen dříve publikovaný výskyt a 143 taxonů bylo pro studovanou oblast nalezeno nově. Z celkového počtu je 135 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, 73 z nich se podařilo nalézt. K nejvýznamnějším nálezům patří Abutilon theophrasti, Filago arvensis, Filago vulgaris, Kickxia spuria a Veronica montana. Součástí práce je také dokladový herbář čítající 390 položek.

Diplomová práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Sledované území spadá do flyšového pásma Západních Karpat, pro které je charakteristické střídání nepropustných jílovců a propustných pískovců. Nejčastějším půdním typem jsou kambizemě, v okolí toků se nachází gleje fluvické a fluvizemě glejové. Nejvyšší nadmořská výška ve sledovaném území je 935 m n. m., nejnižší je 535 m n. m. Studiem floristických pramenů a vlastním terénním výzkumem bylo pro studované území nalezeno 480 taxonů, z toho 49 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Během floristického průzkumu jsem nalezla 406 taxonů, z toho 92 taxonů je pro sledované území nalezeno nově. Nejzajímavější nálezy jsou Gymnadesia conopsea, Pyrola minor, Dactylorhiza fuchsii a Luzula luzulina.

Diplomová práce se zabývá floristickou studií Znojma a jeho blízkého okolí, tedy obcí Přímětice, Dobšice, Hradiště a přírodní památky Kaolinka. Navazuje na práci bakalářskou, ve které byly zpracovány přírodní poměry dané oblasti, a byl zhotoven seznam taxonů, které se zde v minulosti údajně vyskytly. Vymezená plocha má rozlohu necelých 12 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 203–340 m n. m. Území se nachází v jedné z nejteplejších částí republiky s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a průměrným úhrnem srážek 487 mm. Významným vodním tokem ve vymezené oblasti je řeka Dyje, představuje také jižní a část západní hranice zkoumané oblasti. Převládajícím půdním typem jsou zde černozemě a hnědozemě. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jihu území pak prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). Z hlediska fytogeografie náleží zkoumané území do oblasti termofytika a mezofytika. V severovýchodní části území se nachází přírodní památka Kaolinka. Z prostudované literatury a internetových databází bylo zaznamenáno 646 taxonů, které se zde údajně dříve vyskytly. V terénu bylo determinováno 512 taxonů, z nichž 354 bylo potvrzeno a 158 zaznamenáno nově. Jedenáct nalezených taxonů je na seznamu chráněných rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 46 patří mezi vzácnější či ohrožené. K nejvýznamnějším novým nebo potvrzeným nálezům patří například potočnice lékařská (Nasturtium officinale, C2 b §2), kruštík bahenní (Epipactis palustris, C2 t), turan podolský (Erigeron podolicus, C1b) nebo proskurník lékařský (Althaea officinalis, C2 t). 

Předložená diplomová práce se zaměřuje především na studium výskytu druhů cévnatých rostlin a shrnuje aktualizované floristické poznatky z území na severu Brna spadající do okresů Brno-město a Brno-venkov, vymezené čtyřmi mapovací-mi čtverci středoevropského síťového mapování flóry v projektu Květena města Brna. Konkrétně se jedná o čtverce 6765-A-B-d, 6765-A-D-b, 6765-B-A-c, 6765-B-C-a. Další náplní této studie je porovnání současného stavu a složení květeny v kontrastu k historickým záznamům. Studovaná oblast o velikosti přibližně 10 km2 se nachází v povodí říčky Ponávky. Podloží je zde tvořeno převážně vyvře-lými horninami (granodiority), půdní reakce je kyselá. Nejčastěji se zde vyskytují hnědozemě a v okolí toku Ponávky luvizemě, z menší části jsou zastoupeny kambi-země. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří habrové doubravy a bučiny, území je ovšem ovlivněno antropickými faktory a téměř polovina je osídlena a hospodářsky využívána. Souhrn druhů cévnatých rostlin ze studované oblasti byl zhotoven na základě záznamů, které poskytla databanka AOPK ČR, doplněné údaji z databáze herbáře Ústavu botaniky a zoologie PřF MU a z diplomové práce Klementové (Klementová 1996). Celkový počet záznamů z literatury a databází byl 2327 vztahujících se k 328 druhům. Tento soupis byl doplněn o vlastní terénní průzkum a celkově bylo ve studovaném území zaznamenáno 610 druhů. Výskyt následujících vzácnějších druhů uváděných ve studovaných pramenech aktuálně již nebyl potvrzen: leknín bělostný (Nymphaea candida), ostřice Davallova (Carex davalliana) a zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata). K zajímavým taxonům, které byly v území potvrzeny nebo nově zaznamenány, patří čistec roční (Stachys annua), ostružiník skalní (Rubus saxatilis), rmen rakouský (Anthemis austriaca) a růže galská (Rosa gallica). Nejvíce druhů citovaných v Červeném seznamu (Grulich 2012) se vyskytuje v těchto částech studovaného území: údolí Ponávky, lesy na vrcholu Strážná a především východní cíp Přírodního parku Baba.

Diplomová práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území na západní periferii města Brna, které je vymezeno čtyřmi čtverci probíhajícího podrobného mapování květeny Brna (6764-D-B-c, 6764-D-B-d, 6764-D-D-a, 6764-D-D-b). Práce navazuje na bakalářskou práci, rozšiřuje rešerši floristických databází, a především přináší výsledky vlastního terénního výzkumu, který probíhal v letech 2015 a 2016. Dostupné literární a databázové zdroje uvádějí 811 taxonů, vztahujících se ke studovanému území, mezi nimiž jsou i široce lokalizované taxony. Terénním výzkumem bylo v území zjištěno celkem 411 taxonů, z čehož 75 taxonů bylo zaznamenáno nově. Vlastními nálezy byl v území doložen výskyt 20 druhů ohrožených rostlin. Největší druhová bohatost byla zjištěna v mapovacím poli 6764-D-D-b, kde bylo zaznamenáno celkem 361 taxonů. Zjištěné informace o květeně studovaného území byly využity pro vytvoření návrhu terénní botanické exkurze pro studenty středních škol.

Tato diplomová práce pojednává o přírodních podmínkách a cévnatých rostlinách území severozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Navazuje na bakalářskou práci, ve které byly popsány přírodní podmínky tohoto území, a na základě literární rešerše floristických prací byl vytvořen seznam druhů cévnatých rostlin nacházejících se ve studovaném území. V rámci diplomové práce jsem rešeršní údaje doplnila o výsledky z vlastního terénního výzkumu, který jsem prováděla v období od dubna 2014 do srpna 2016. Během této doby jsem na území nalezla celkem 326 druhů cévnatých rostlin, z toho 46 bylo pro území nalezeno nově. Nepodařilo se mi potvrdit 166 druhů, které byly v přechozích pracech v této oblasti identifikovány. Jako součást práce byl vytvořen dokladový herbář, který bude součástí herbáře Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.