cévnaté rostliny

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek. 

Bakalářská práce se zaměřuje na přírodní podmínky a cévnaté rostliny ve vsi Halenkovice a v jejím okolí. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu v období od července 2016 do dubna 2018. Databáze a literární zdroje uvádějí pro Halenkovice a jejich okolí 394 druhů, výskyt 211 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 72 druhů, o nichž jsem zmínky z dané lokality nenalezl.

Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území, které se nachází západně od Židlochovic. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin, který byl vytvořen rešerší floristických dat. Ze studovaného území je uváděno 479 taxonů, z toho 115 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Práce taktéž zahrnuje výsledky mého pilotního floristického průzkumu, při němž jsem nalezla 215 taxonů, z toho 85 nově pro studované území.

Tato bakalářská práce se věnuje charakteristice přírodních poměrů a flóře území v západní části Brna. Území o celkové rozloze přibližně 6 km2 je vymezeno třemi poli podrobného síťového mapování (6764-D-B-b, 6765-C-A-c, 6765-C-C-a), které se od sebe liší hustotou osídlení a využitím krajiny. Studovaná oblast je převážně nížinného charakteru. Podloží je tvořeno především granodioritem a sprašemi. Z půd zde mají největší zastoupení kambizemě a hnědozemě. Území spadá do nejteplejší mírně teplé oblasti. Potenciální přirozená vegetace je tvořena především černýšovou dubohabřinou (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V menší míře se zde vyskytují také acidofilní doubravy a luhy s olšinami. Území spadá do fytogeografických oblastí Termofytikum a Mezofytikum. Stěžejní částí této práce je rešerše odborné literatury a dostupných floristických databází, ze kterých byl vytvořen soupis dosud zjištěných druhů cévnatých rostlin ve studovaném území. Celkem bylo zaznamenáno 323 druhů, z toho 44 ohrožených. Předběžným terénním výzkumem bylo zjištěno 100 druhů.

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Stěžejní částí práce je seznam druhů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je udáváno 413 taxonů, z toho 40 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Počet taxonů, které jsem nalezla během pilotního floristického průzkumu, činí 221, z toho 56 taxonů je pro sledované území nalezeno nově.

Tato práce pojednává o historickém výskytu druhů cévnatých rostlin na území mezi Kobeřicemi a Oldřišovem na Opavsku. První část práce je věnována přírodním podmínkám panujících v zájmovém území. Druhá (hlavní) část práce se pak zaměřuje na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Na základě dostupné literatury bylo dohledáno 783 taxonů vyskytujících se v rámci zájmové oblasti. Tento počet taxonů je revidován a doplněn pilotním terénním průzkumem autora, kdy byl potvrzen aktuální výskyt 183 taxonů z rešeršního seznamu. Dále bylo zaznamenáno 11 taxonů, které dosud v historických záznamech uvedeny nebyly. Také bylo provedeno několik fytocenologických snímků (5) a sběrů rostlin (35) v zájmovém území. Sběry byly předány ve formě herbářových položek do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity (BRNU). 

Tato bakalářská práce popisuje přírodní poměry a květenu studovaného území Havlíčkova Brodu a oblasti severně po obec Knyk. Hlavní částí práce je seznam taxonů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je uvedeno 568 taxonů, z toho 38 je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. V práci jsou zahrnuty výsledky pilotního floristického průzkumu parku Budoucnost, při němž jsem nalezla 60 druhů rostlin, z toho 22 taxonů je pro studované území nalezeno nově. Do herbáře bylo doloženo 19 nalezených položek. 

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů. 

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek.

Diplomová práce se zabývá květenou severozápadní části Velkého Meziříčí a jeho blízkého okolí, tedy obcí Lavičky, Závist, Olší nad Oslavou a Mostiště. Navazuje na bakalářskou práci „Přírodní poměry a flóra území severozápadně od Velkého Meziříčí“, v níž byly metodou literární rešerše charakterizovány abiotické a biotické poměry studovaného území. Vymezené území má rozlohu 12 km2 a nachází se v nadmořské výšce přibližně 422–567 m n. m. Spadá do teplotní zóny MT5 a MT9 s průměrnou roční teplotou 7,7 °C a průměrným úhrnem srážek 585 mm. Diplomová práce je založená především na terénním průzkumu. Její součástí je přehled dosavadních nálezů cévnatých rostlin, který byl v bakalářské práci vytvořen pomocí botanických databází. Ze studovaného území bylo v databázích zjištěno 268 taxonů. V terénu bylo determinováno 435 taxonů, z nichž 179 z dříve zjištěných bylo ověřeno a 256 zaznamenáno nově. Práce je doplněna tabulkami a mapami.