cévnaté rostliny

Tato bakalářská práce popisuje přírodní poměry a květenu studovaného území Havlíčkova Brodu a oblasti severně po obec Knyk. Hlavní částí práce je seznam taxonů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je uvedeno 568 taxonů, z toho 38 je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. V práci jsou zahrnuty výsledky pilotního floristického průzkumu parku Budoucnost, při němž jsem nalezla 60 druhů rostlin, z toho 22 taxonů je pro studované území nalezeno nově. Do herbáře bylo doloženo 19 nalezených položek. 

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů. 

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek.

Diplomová práce se zabývá květenou severozápadní části Velkého Meziříčí a jeho blízkého okolí, tedy obcí Lavičky, Závist, Olší nad Oslavou a Mostiště. Navazuje na bakalářskou práci „Přírodní poměry a flóra území severozápadně od Velkého Meziříčí“, v níž byly metodou literární rešerše charakterizovány abiotické a biotické poměry studovaného území. Vymezené území má rozlohu 12 km2 a nachází se v nadmořské výšce přibližně 422–567 m n. m. Spadá do teplotní zóny MT5 a MT9 s průměrnou roční teplotou 7,7 °C a průměrným úhrnem srážek 585 mm. Diplomová práce je založená především na terénním průzkumu. Její součástí je přehled dosavadních nálezů cévnatých rostlin, který byl v bakalářské práci vytvořen pomocí botanických databází. Ze studovaného území bylo v databázích zjištěno 268 taxonů. V terénu bylo determinováno 435 taxonů, z nichž 179 z dříve zjištěných bylo ověřeno a 256 zaznamenáno nově. Práce je doplněna tabulkami a mapami. 

Při vývoji železniční sítě dochází k rušení některých tratí. Na nich často bývá ponecháno těleso trati bez dalších zásahů a dochází zde k sukcesi vegetace. Práce porovnává rostlinná společenstva 25 zrušených tratí na území Česka a v příhraničních oblastech Německa a Rakouska z pohledu vývoje vegetace, počtu druhů cévnatých rostlin, druhového složení a výskytu ohrožených dru-hů. Byla využita metoda chronosekvence, tedy srovnávání tratí zrušených před různě dlouhou dobou. Jako vysvětlující proměnné byly použity klimatické podmínky, nadmořská výška, doba od zrušení trati, okolní prostředí a mikroreliéf terénu. Pro modelování druhového složení byla použita kanonická korespondenční analýza (CCA) a detrendovaná korespondenční analýza (DCA). Počty druhů a vztahy druhů k proměnným byly modelovány pomocí zobecněných lineárních modelů. Klasifikace vegetace byla provedena metodou Twinspan a klasifikačním expertním systémem CzechVeg-ESy. V prvních letech od zrušení tratí převažuje malé množství druhů s širokou ekologickou amplitudou. Postupně dochází k nárůstu počtu nelesních druhů, jejichž počet vrcholí 20 let od zrušení trati. Poté s rostoucím zastíněním dřevinami množství nelesních druhů začíná ubývat a nahrazují je druhy vázané na lesní prostředí. Sukcese probíhá rozdílně v různých nadmořských výškách. Mnoho druhů je vázaných na nízké (Rosa canina, Arrhenatherum elatius) nebo vysoké polohy (Agrostis capillaris, Sorbus aucuparia). Sukcesi ovlivňuje také okolní krajina, především vzdálenost od lesa, na níž závisí počet lesních a nelesních druhů. Nebyl zjištěn vliv mikroreliéfu terénu na průběh sukcese. Ohrožených rostlin je na zrušených tratích méně než na tratích v provozu, ovšem vyskytnout se mohou. Sukcese probíhá pomalu, vegetace ani po více než sto letech vývoje není vyvinutá do stadia klimaxu. Proto může být vhodné v přírodně cenných biotopech pozůstatky trati odstranit. V člověkem pozměněné krajině naopak zrušené trati zvyšují diverzitu a pestrost krajiny. 

Tato diplomová práce obsahuje dvě botanické exkurze, které jsou navrženy jako součást výuky biologie na střední škole. Trasy exkurzí se nacházejí v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Konkrétně se jedná o exkurze s názvem Dřeviny parku Budoucnost a Poznávání bylin v oblasti Vlkovsko. Součástí obou návrhů je charakteristika abiotických a biotických podmínek, plánek a popis trasy exkurze, seznam druhů cévnatých rostlin s vybranými charakteristikami, soubor pracovních listů pro žáky a metodický návod pro učitele. Pro obě lokality je připravena jarní a podzimní verze pracovních listů.

Diplomová práce se zabývá květenou ve vsi Halenkovice jejího okolí na zlínsku. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu od července 2016 do dubna 2020. Databáze a literární zdroje uvádějí pro studované území 469 druhů, výskyt 347 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 129 druhů, o jejichž výskytu ve studovaném území jsem nenašel zprávy v literatuře. 

Diplomová práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Sledované území spadá do flyšového pásma Západních Karpat, pro které je charakteristické střídání nepropustných jílovců a propustných pískovců. Nejčastějším půdním typem jsou kambizemě, v okolí toků se nachází gleje fluvické a fluvizemě glejové. Nejvyšší nadmořská výška ve sledovaném území je 935 m n. m., nejnižší je 535 m n. m. Studiem floristických pramenů a vlastním terénním výzkumem bylo pro studované území nalezeno 480 taxonů, z toho 49 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Během floristického průzkumu jsem nalezla 406 taxonů, z toho 92 taxonů je pro sledované území nalezeno nově. Nejzajímavější nálezy jsou Gymnadesia conopsea, Pyrola minor, Dactylorhiza fuchsii a Luzula luzulina.

Tato diplomová práce se věnuje vegetaci a flóře rybníků, zatopených lomů a dalších vodních ploch na Sedlčansku ve středních Čechách. Během terénního výzkumu, který proběhl v létě 2017, jsem navštívila 240 lokalit a zapsala na nich 460 fytocenologických snímků. Tyto snímky byly pomocí expertního systému v programu JUICE přiřazeny do syntaxonů a jsou z větší části obsaženy v příloze této práce, v případě syntaxonů dokumentovaných jednotlivými snímky jsou však zahrnuty přímo v textu. V práci jsou popsána společenstva především mokřadní a vodní vegetace vyskytující se na vodních plochách, v jejich nejbližším okolí a na obnažených dnech nádrží. Dále práce zahrnuje seznam zaznamenaných taxonů a taxonů mokřadních rostlin zmiňovaných v dosavadní literatuře. Celkem jsem zaznamenala 217 taxonů cévnatých rostlin, z nichž pět je pro zkoumaný region nových, a dva druhy vodních mechorostů. 22 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin je uvedeno na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 (ohrožené druhy) a C4 (druhy vyžadující pozornost). Komentáře k vybraným zaznamenaným druhům a doporučení pro ochranu přírody jsou součástí textu. V příloze této práce jsou kromě již zmíněných tabulek fytocenologických snímků zahrnuty také autorské fotografie lokalit a tabulka lokalit s přítomnými druhy. Samostatnou přílohu tvoří herbář s doklady některých nálezů.

Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku přírodních poměrů a flóru na území města Adamov o rozloze přibližně 3,6 km2. Druhou částí práce je soupis taxonů cévnatých rostli, které byly na území v minulosti zaznamenány. Stěžejní částí práce je floristická studie daného území, jejíž výsledky doplňují soupis historických nálezů. Studovaná oblast se nachází v nadmořské výšce od 240–454 m n. m., jedná se tedy o poměrně kopcovitý terén. Území spadá do geomorfologického celku Drahanská vrchovina, podloží tvoří převážně granodiorit. Z půd mají největší zastoupení kambizemě. Adamovem protéká jediný velký tok, a to řeka Svitava. Průměrná roční teplota je 8,4 °C a průměrný roční úhrn srážek 521 mm. Rekonstruovanou přirozenou vegetaci tvoří Luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae), Dubo-habrové háje (Carpinion betuli), Květnaté bučiny (Eu-Fagion), Subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum, P.-Q. pannonicum, Lithospermo-Quercetum) a Acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae). Studované území spadá do fytogeografické oblasti mezofytika a okresu Moravské podhůří Vysočiny. Z prostudované literatury a dostupných databází bylo zaznamenáno 460 taxonů cévnatých rostlin. Při vlastním terénním výzkumu bylo determinováno 528 taxonů, z čehož je 337 ověřených a 191 nově nalezených. Čtyři nalezené taxony jsou zákonem chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 37 je vzácných či ohrožených. Celkové zastoupení původních druhů je asi 73 %. Součástí diplomové práce je didaktický materiál v podobě výukových karet s 50 rostlinnými druhy a dokladový herbář čítající 425 položek.