Cílem práce bylo zjistit, jaké druhy rostlin se vyskytují na hlušinových odvalech, jaká tvoří společenstva, zařadit je do systému, zhodnotit jejich synantropii a životní formu a analyzovat stav vegetace ve vazbě na substrát, teplotu a jiné ekologické faktory. Byl sledován výskyt cévnatých rostlin i mechorostů na jednotlivých stanovištích a provedeny fytocenologické snímky metodou curyšsko-montpellierské školy. Také byly na některých stanovištích provedeny odběry vzorků zemin a hlušin, a sesbírané některé druhy cévnatých rostlin pro archivaci v herbáři. Na odvalech se vyskytuje celkem 211 druhů cévnatých rostlin, patřících do 54 čeledí. Z toho je 37 druhů dřevin a 174 druhů bylin. Také bylo nalezeno 23 druhů mechorostů a 1 druh lišejníku. U cévnatých rostlin byla hodnocena synantropie, životní formy a ekologické hodnoty podle Ellenberga. Nejvíce jsou zastoupeny druhy čeledí Asteraceae a Fabaceae. Převažují hemikryptofyty a apofyty. Zajímavý je výskyt druhů Reseda luteola, Centaurium erythraea a Cladonia sp. Tithymalus serrulatus je dokonce podle Černého a červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001) druh ohrožený v kategorii C3. Mezi nejhojnější druhy patří Calamagrostis epigejos, Rubus caesius, Eupatorium cannabinum, Hypericum perforatum, Solidago canadensis, Stenactis annua a Urtica dioica. Při vyvození společenstev byla použita tzv. deduktivní metoda klasifikace syntaxonů. V sukcesi vegetace převažuje odvozené společenstvo Calamagrostis epigejos-[Onopordetalia acanthii] KOPECKÝ, HOLUB et ČECHOVÁ 1986.
