fytocenologické snímky

V letech 2017 a 2018 jsem studovala lesní společenstva v území západně od Třebíče, kde byla této vegetaci dosud věnována jen malá pozornost. Zapsala jsem 25 fytocenologických snímků a ke každé ploše zjišťovala vybrané faktory prostředí (pH a hloubka půdy, organický podíl v půdě, korunový zápoj, nadmořská výška, Heat Load Index). Fytocenologické snímky byly pomocí algoritmu K-means klasifikovány do pěti skupin vegetace: (i) prameništní olšiny, (ii) potoční olšiny, (iii) eutrofní lesy na mezických stanovištích se zastoupením ušlechtilých listnáčů, (iv) suťové lesy s jedlí a (v) bučiny. Samostatně vyčleněnou skupinu tvoří jeden snímek skalního boru. Za pomoci expertního systému a fytocenologické literatury byly fytocenologické snímky zařazeny do svazů a asociací: Tilio platyphylli-Acerion (Aceri-Tilietum, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris), Luzulo-Fagion sylvaticae (Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae), Alnion incanae (Stellario nemorum-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum excelsioris), Fagion sylvaticae (Galio odorati-Fagetum sylvaticae, Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae), Carpinion betuli a Dicrano-Pinion sylvestris. Pomocí gradientové analýzy DCA jsem zkoumala hlavní směry floristické variability v datech a jejich vztah k faktorům prostředí. Lesní vegetaci v území nejvíce ovlivňuje vlhkost prostředí a množství živin spolu s pH půdy. 

Bakalářská práce se zabývá lesní a travinnou vegetací a flórou v území o velikosti 3,18 ha. kolem západní části Brněnské přehrady. Diverzita vegetace byla dokumentována pomocí 26 fytocenologických snímků zapsaných v květnu až listopadu roku 2017. Každý snímek byl zařazen do asociace fytocenologického klasifikačního systému. S využitím zpracovaných snímků a terénního průzkumu území byla vytvořena mapa rozšíření daných asociacích v území. Celkem bylo vymezeno 11 asociací, z toho 9 lesních. Z výsledků vyplývá, že v lesní vegetaci okolí západní části Brněnské přehrady převládají hercynské dubohabřiny (Galio sylvatici-Carpinetum betuli). Hojně jsou zastoupeny také teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum petraeae). Louky reprezentují asociace Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris a Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris. Suché trávníky byly zařazeny do třídy Festuco-Brometea. Dále byl pro účely čtvercového mapování flóry města Brna proveden floristický průzkum čtyř čtverců zasahujících do studovaného území. Pro každý čtverec byl vytvořen seznam nalezených taxonů. Celkem bylo zjištěno 478 taxonů, z toho 46 ohrožených. Byly shrnuty poznatky o rozšíření ohrožených druhů ve studovaném území a srovnány s dosavadními údaji. Součástí práce je dokladový herbář vybraných druhů. 

V předkládané bakalářské práci se věnuji mechové flóře Přírodní rezervace Opatovské zákopy. Opatovské zákopy jsou dlouhodobě ochranářsky obhospodařovaným rašeliništěm s dobře vyvinutou ostřicovo-mechovou vegetací, avšak jejich mechová flóra nebyla dosud detailně zkoumána. V celé oblasti Českomoravské vrchoviny v současnosti probíhá šíření několika druhů rašeliništích mechorostů, zatímco vzácnější, zejména nerašeliníkové mechy, ustupují. Cílem práce je vyhotovit soupis rašeliništních druhů mechorostů (historické údaje a současný stav) a zjistit, zda a v jakých podmínkách se na Opatovských zákopech dosud vyskytují ustupující druhy slatiništních mechorostů. Součástí práce je také přehled historie Přírodní rezervace Opatovské zákopy, zhodnocení managementu a současného stavu lokality a rešerše historických údajů o výskytu mechorostů a cévnatých rostlin. Během podzimu 2017 jsem provedla bryofloristický průzkum lokality. Pro zjištění vztahů mezi rozšířením mechorostů a podmínkami prostředí jsem na lokalitě zapsala 44 fytocenologických snímků a změřila pH, konduktivitu a hladinu vody. Na lokalitě jsem nalezla tři nové druhy (Calliergon giganteum, Philonotis caespitosa a Plagiomnium ellipticum). Ohrožený druh C. giganteum vykazoval nejprůkaznější vazbu na místa s vysokou hladinou podzemní vody.

Tato práce pojednává o historickém výskytu druhů cévnatých rostlin na území mezi Kobeřicemi a Oldřišovem na Opavsku. První část práce je věnována přírodním podmínkám panujících v zájmovém území. Druhá (hlavní) část práce se pak zaměřuje na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Na základě dostupné literatury bylo dohledáno 783 taxonů vyskytujících se v rámci zájmové oblasti. Tento počet taxonů je revidován a doplněn pilotním terénním průzkumem autora, kdy byl potvrzen aktuální výskyt 183 taxonů z rešeršního seznamu. Dále bylo zaznamenáno 11 taxonů, které dosud v historických záznamech uvedeny nebyly. Také bylo provedeno několik fytocenologických snímků (5) a sběrů rostlin (35) v zájmovém území. Sběry byly předány ve formě herbářových položek do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity (BRNU). 

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů. 

Moje diplomová práce se zabývá fenoménem expoziční lesostepi v jihovýchodní části střední Evropy. V úvodu jsem k tématu provedl rešerši, ve které jsem se kon-krétně zabýval: (1.2) historickým vývojem názorů na přirozenost a historii stepí, po-tažmo i lesostepí ve střední Evropě; (1.3) historií lesostepních krajin ve studovaném území; (1.4) faktory, jež se podílejí na formování krajinné struktury lesostepí, a (1.5) charakteristikou hlavních krajinných typů lesostepi ve studovaném území. Cílové studované území je severozápadní část Panonské pánve, tedy přibližně oblast mezi městy Brno a Velký Krtíš a pohořím Kesthely-hegység, a dodatečně i lesostepi v Českém krasu. Ve studovaném území jsem provedl vegetační průzkum lesostep-ních krajin na různých typech substrátu. V každé z nich jsem zapisoval fytocenolo-gické snímky ve 3 až 5 lesostepních biotopech. Tato data jsem pak využil ke studiu lesostepí na třech organizačních úrovních: (1) struktura lesostepí v lokálním měřítku; (2) biogeografické gradienty v lesostepních krajinách v severozápadní Panonii a (3) rozšíření lesostepního biomu v Panonské pánvi. Toto dělení odpovídá dělení vý-sledků a diskuse předložené diplomové práce na tři oddíly. Pomocí numerických analýz jsem zjistil, že substrát výrazně ovlivňuje strukturu lesostepí, rozložení druho-vé diverzity, ale i druhovou skladbu lesostepních krajin. Zatímco ve studovaných lesostepích na kompaktních horninách se projevuje ekotonový efekt, ve sprašových lesostepích nikoliv. Na různé typy substrátu jsou vázané odlišné skupiny druhů a toto rozdělení může do určité míry vysvětlit původ těchto druhů: na spraších jsou častější kontinentální druhy a na andezitech zase druhy mediteránní. Nejčastější jsou v lesostepích ve studovaném území druhy submediteránní. Rozšíření lesostepí do velké míry ovlivňuje souhra makroklimatických a lokálních topografických podmí-nek, což demonstruji analýzou jejich interakce. 

Biodiverzita přírodních ekosystémů je vystavována stále sílícímu tlaku člověka. Její proměnu v čase je proto nutné monitorovat. K porovnání dlouhodobých změn rostlinných společenstvech bývá využíváno opakování historických fytocenologických snímků. Na jihozápadní Moravě zapsal v letech 1986–1993 snímky vegetace dříve pasených =”highlight”>suchých acidofilních trávníků a vřesovišť Milan Chytrý. Vzhledem k upuštění od pastvy během 20. století, byla proměna dané vegetace očekávána. V letech 2018–2019 proto byly jeho snímky zopakovány. Byla zjištěna významná proměna rostlinných společenstev. Průměrný počet druhů na snímek klesl o 17 %. Poklesl podíl ohrožených druhů, naopak nepůvodních druhů, především archeofytů, přibylo. Výrazně se rozšířil především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a další především nitrofilní a ruderální druhy. Nejvíce ustoupily druhy Campanula moravica, Carlina acaulis a Lotus corniculatus. Na lokalitách bez územní ochrany byla zjištěna větší negativní změna než na lokalitách s ochranou. Ve srovnání se studovanou vegetací suchých trávníků nebyl pokles druhové bohatosti zaznamenán v suchých vřesovištích.

Mokřadní a obzvláště rašelinné louky hostí mnoho vzácných druhů rostlin a patří mezi jedny z nejohroženějších ekosystémů v Evropě. Znalost vhodného způsobu obhospodařování těchto luk je klíčovým faktorem pro zachování jejich typické struktury a druhové rozmanitosti. Hlavním cílem této práce bylo vyhodnotit různé způsoby obhospodařování na lokalitě Adámky v údolí Rožnovské Bečvy v Moravskoslezských Beskydech a jejich vliv na druhové složení, druhové bohatství cévnatých rostlin, mechorostů a indikačních druhů (slatiništní specialisté a ohrožené druhy) a obsah hlavních živin (dusík, fosfor, draslík) v biomase cévnatých rostlin. Dalším cílem bylo zachytit celkovou variabilitu mokřadní a rašelinné vegetace ve zbytku údolí Rožnovské Bečvy za účelem posouzení reprezentativnosti vegetace zastoupené na lokalitě Adámky a zachycené experimentálními plochami. V rámci vyhodnocení experimentu jsem posuzovala čtyři typy obhospodařování (seč jednou a dvakrát ročně, vyhrabávání stařiny, ponechání ladem) aplikované na trvalých plochách rozmístěných v šesti znáhodněných blocích po dobu posledních 14 let. Data jsem analyzovala pomocí smíšených lineárních modelů, metody PERMDISP, CCA s Monte Carlo permutačním testem a křivek hlavních odpovědí druhů. Pomocí Expertního systému Vegetace České republiky pro automatickou klasifikaci fytocenologických snímků jsem přiřadila zapsané snímky z širšího okolí lokality Adámky k vegetačním jednotkám. Variabilitu těchto snímků jsem hodnotila pomocí metody DCA a NMDS s pasivně promítnutými proměnnými prostředí – pH a konduktivitou vody. Druhové složení experimentálních ploch bylo statisticky významně odlišné v závislosti na aplikovaném způsobu obhospodařování. Největší rozdíly byly mezi plochami sečenými a plochami nesečenými. V nesečených plochách došlo v průběhu experimentu k nárůstu množství nadzemní biomasy některých druhů, což vedlo k signifikantnímu poklesu druhové bohatosti všech tří skupin (cévnaté rostliny, mechorosty a indikační druhy). Sečené porosty se jevily druhově bohaté, s nárůstem v početnosti nízkých a indikačních druhů. Množství hlavních živin v biomase pokleslo v průběhu experimentu bez ohledu na jednotlivé zásahy, zatímco poměr N/K se zvýšil, což odráží zvýšenou limitaci fosforem na celé lokalitě. Podél hlavního gradientu, korelovaného s hodnotami pH vody a produktivitou stanoviště, jsem v údolí Rožnovské Bečvy rozlišila pět hlavních typů mokřadní a rašelinné vegetace (Caricetum nigrae, Carici echinatae-Sphagnetum, Cirsietum rivularis, Scirpetum sylvatici a Angelico sylvestris-Cirsietum palustris). Výsledky studie potvrzují významný vliv seče jakožto spolehlivého způsobu udržení rozmanitosti mokřadních a rašelinných luk.