Předkládaná práce se zabývá srovnávacím studiem změn plevelové vegetace polí Olomoucka. Cílem bylo zachytit a analyzovat změny a proměnlivost plevelové vegetace během vegetační sezóny. Vyhodnocení ekologických charakteristik nalezených společenstev pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dále určit závislost plevelové vegetace na enviromentálních faktorech prostředí, tj. typ plodiny, roční období, nadmořská výška, rok sběru. Dílčím cílem bylo zaznamenat výskyt vzácných druhů plevelů a srovnat jej s herbářovými položkami vzácných druhů z dané oblasti.
Terénní výzkum probíhal ve vegetačním období v letech 2002 – 2003 na soukromých extenzivně obhospodařovaných polích v obcích Velká Bystřice a Přáslavice. Byla vybrána pole s různým typem obilnin a okopanin, na kterých byla plevelová vegetace relativně zachovaná, aby bylo co nejlépe zachyceno reprezentativní spektrum segetální vegetace.
Po zpracování datového souboru, který obsahoval 201 vlastních a 430 vzorových snímků, byly vyhodnoceny tři asociace: Veronicetum trilobae-triphyllidi, Euphorbio helioscopiae-Veronicetum persicae a Panico-Chenopodietum polyspermi. Nalezená společenstva nejsou výrazně ekologicky vyhraněná a vzhledem ke svým ekologickým charakteristikám se vzájemně významně neliší. Zajímavý je snad jen hojný a pravidelný výskyt teplomilné asociace Veronicetum trilobae-triphyllidi, ačkoliv studovaná oblast je řazena mezi méně teplé.
Nepřímou korespondenční analýzou DCA a následně přímou korespondenční analýzou CCA bylo zjištěno, že největší vliv na variabilitu plevelové vegetace má roční období a typ plodiny (zejména okopaniny obilniny).
V segetálních společenstvech se silně projevuje vliv agrotechniky a celkově způsob obhospodařování. Ubývá diagnostických druhů, znatelně se snižuje pokryvnost plevelů a naopak se zvyšuje zastoupení taxonů s širokou ekologickou amplitudou. Také výskyt vzácných druhů plevelů je minimální, o čemž svědčí nález pouze tří vzácných taxonů.
